Z Arts Lexikon
Přejít na: navigace, hledání

Zikkurat

(z asyr. ziqquratu = vrchol, od zaqāru = být vysoký), též hora Boha, svatá hora, nebeský vrch;

Z. neboli stupňovitá věž, která byla důležitou součástí mezopotámských chrámů v době 2200–500 př.n.l. Byly budovány od nejstarších sumerských dob. Z-y měly 4–7 stupňů, které naznačovaly různé sféry světa: podsvětí, země, obloha apod. – pásma, jimiž bylo nutné projít, když se chtěl člověk dostat do božího domu. V chrámech byly mj. i sošky a obrazy bohů. Při jarní rovnodennosti se zde slavil největší svátek – nový rok, božské zásnuby velekněze a velekněžky v chrámu měly zajistit plodnost celé zemi (v rodinách, chlévech i na polích).

Stupně byly natírány různými barvami nesoucími symbolický význam. Z. měl vždy jádro z nepálených cihel a vnější obal z cihel pálených. Neměl žádné vnitřní komory. Z-y byly stavěny na území sumerském, babylónském a asyrském. Nejsvětější místo byla plocha na vrcholu z-u, kde stál malý chrám – místo, kam sestupoval bůh. Sloužil i jako hvězdářská observatoř. Býval natřen nejčastěji na modro a zdoben modrými glazovanými obkládačkami. Někdy byl zdoben zlatými býčími rohy. Půdorys byl pravoúhlý, čtvercový (Babylón) či obdélný s poměrem stran 3 : 2 (Ur), ale i kruhový (El-Hibba).

Dle uspořádání výstupu na vrchol z-u rozeznáváme tři typy:

  • schodišťový – s představenými nebo přiléhajícími rameny schodišť,
  • rampový – po plášti věže stoupá rampa až k vrcholu (většinou se točí proti směru hodinových ručiček),
  • kombinovaný – má schodiště i rampy.

Téměř u poloviny známých z-ů však nebyly objeveny žádný přístupové cesty.

Žádný z. se nezachoval ve své původní výšce.

Nejzachovalejší z. se nachází ve městě Ur (dnešní Tall al-Muqayyar v Irák). Největší v Choghā Zanbīl v Elamu (nyní jihozápadní Íránu) – rozkládá se na ploše 335 stop (102 metrů) čtverečních a 80 stop (24 metrů) vysoký, přičem se odhaduje, že byl dvakrát tak vysoký. Velmi starý z. se nachází v Tepe Sialk (dnes Kāshān, Írán). Nejznámějším z-em je věž v Babylóně (též zvána E-temenanki) stojící vedle velkého Mardukova chrámu. Měla čtvercovou základnu o straně 91 m a výšku stupňů 33, 18, 6, 6, 6, 6 m. Chrámek na vrcholu měl půdorys 24 m krát 11 m a výšku 15 m; měl dvůr a šest cel, ložnici pro boha a další přidružené místnosti.

Související pojmy: → dvůr, → chrám, → půdorys, → věž, → město, → starověk, → schodiště, → observatoř, → cihla, → velekněz, → podsvětí, → sféra, → socha, → obraz, → rampa.

L:
SYROVÝ, Bohuslav. Architektura: naučný slovník. Praha : Státní nakladatelství technické literatury, 1961, s. 323–324.
Ziggurat. Encyclopædia Britannica [on-line databáze]. Encyclopædia Britannica (UK): London [cit. 2015-11-15]. Přístup z: [1]
VEBROVÁ, Alena. Semitská božstva středomoří: Bakalářská diplomová práce [on-line]. [cit. 2015-11-15]. Brno, 2007, s. 19. Přístup z: [2]
ziggurat. In: etymonline.com: Online Etymology Dictionary [on-line]. Douglas Harper, 2001–[cit. 2015-11-15]. Přístup z: [[3]]

Anna Goldmanová 15.11.2015

Na hesle se spolupodíleli uživatelé

Echo, Zofka777