Z Arts Lexikon
Přejít na: navigace, hledání

Zdivo hrázděné

Z.h. je zdivo sestávající z pevné konstrukce a jednoduché výplně. Již v pravěku se tímto způsobem stavěly jednoduché chatrče: základem byly jen kůly zaražené do země, na horním konci spojené. Prostory mezi sloupky se vyplétaly proutím a omazávaly hlínou. Tento způsob stavby najdeme i u hrázděných stodol a hospodářských přístřešků po třicetileté válce.

Z.h. v novodobém slova smyslu představuje zbudování pevných rámů z hraněných trámů, které jsou navzájem spojeny tesařskými technikami. Prostor mezi trámy se vymazával lepenicí nebo se vyzdíval nepálenými cihlami. Rámy hrázděné konstrukce se vyplnily tyčkami ze slabých smrkových kmínků a těmi se proplétaly slaměné rulíky napuštěné řídkou hliněnou kaší. Vyplněná pole se vymazávala lepenicí až do síly trámů. Vyplněné plochy se pak ještě omítaly, dřevo se většinou nezakrývalo.

Výhodou staveb ze z-a.h-ého. je, že je zapotřebí mnohem méně dřeva než při stavbě srubové a dřevo nemusí být dlouhé. Od poloviny 17. století se objevují hrázděné konstrukce vyzdívané cihlami nebo lomovým kamenem.

Tato technika se začala u nás šířit v 15. století spolu s německými přistěhovalci, proto je také nejvíce rozšířena v severních a západních Čechách.

Postup: nejprve se umístil na podezdívku či horní okraj stěny podkladový trám (práh), do kterého se začepovaly vertikálně postavené sloupky, spojené na horním konci opět čepy a dalším horizontálním trámem (vaznicí). Čtvercový či obdelníkový rám se ještě zavětroval šikmo upevněnými vzpěrami a krátkými vodorovnými trámky mezi sloupky (paždíky); všechny trámky měly většinou stejný průměr. Spojovaly se na čepy, vše se ještě provrtalo a otvorem se protáhl kolíček. Trámy se napouštěly volskou krví, sloučeninou sazí a loje, lněným olejem nebo se natíraly černě či hnědě, na severozápadě i červeně, zeleně a modře a plochy se bílily vápnem; tím vznikal barevný kontrast. V okrajových oblastech rozšíření hrázděných staveb (Slánsko, Poohří) se bílilo celé průčelí včetně trámů (někdy se dokonce omítaly), čímž se barevný kontrast potlačoval.

Do omítky se někdy prsty či hřebeny vyrývaly geometrické ornamenty (→ těrkování), někdy se barvami malovaly dekory. Původní hrázdění mělo hlavně nosnou funkci, v průběhu 18. století se rámové konstrukce začaly prokládat dalšími trámky (vzpěrami, paždíky), aby se dosáhlo dekoračního efektu. Takto zdobné z.h. najdeme v Krušnohoří; nejsložitější najdeme na Chebsku (je blízké vzorům z Hessenska).

Související pojmy: → lepenice, → ornament, → konstrukce, → dekorace, → vzor, → průčelí, → technika, → srub, → sloupek, → architektura lidová, → stodola.

L:
VONDRUŠKOVÁ, Alena, VONDRUŠKA, Vlastimil. Vesnice. Praha : Vyšehrad, 2014, s. 50.
HÁJEK, Václav. Lidová stavení: opravy a úpravy. Praha : Grada, 2001, 169 s.

Anna Goldmanová 15.3.2015

Na hesle se spolupodíleli uživatelé

Bludišťák, Echo