Z Arts Lexikon
Přejít na: navigace, hledání

Viadukt

(z lat. via = cesta, ducere = vésti)

V. je druh mostu (dlouhý most nebo řada mostů), po němž vede cesta nad hlubokým údolím; příznačné jsou pro něj vysoké pilíře. Překlad může být obloukový (klenutý; oblouky mohou být ve více patrech) nebo přímý. V členitém terénu na v. může navazovat tunel. V. vždy znamená velký zásah do obrazu krajiny.

V. funkčně a etymologicky souvisí s akvaduktem, který nese vodu. Tento byl stejně jako v. vyvinut římskými staviteli. V-y se stavěly od starověku, již ve starém Římě. Římské v-y s dlouhým rozpětím podporovaly půlkruhové oblouky na kamenných nebo zděných pilířích. Dobře zachovalý v. asi z roku 105 se klene nad řekou Tajo ve španělské Alcantaře.

Rozvoj moderních v-ů přišel spolu s rozvojem železnice. Zpočátku byly kamenné, od konce 18. století železné a v 19. století i ocelové, montované konstrukce. Od počátku 20. století se staví též z železobetonu a v-y se uplatňují např. při výstavbě dálnic. Dlouhé v-y se staví pomocí segmentové konstrukce z prefabrikovaných profilů.

Významnou technickou památkou u nás je např. soustava železničních kamenných v-ů nad Prokopským údolím na trati Buštěhradské dráhy (1872) v úseku Praha-Smíchov–Praha-Cibulka, nazývaných pražský Semmering.

Související pojmy: → most, → starověk, → oblouk, → pilíř, → profil, → konstrukce, → akvadukt, → krajina, → památka technická.

L:
DUDÁK, Vladislav, POŠVA, Rudolf, NEŠKUDLA, Bořek. Encyklopedie světové architektury: od menhiru k dekonstruktivismu. Praha : Baset, 2002, s. 972.
Viaduct. Encyclopædia Britannica [on-line databáze]. Encyclopædia Britannica (UK): London [cit. 2015-10-31]. Přístup z: [1].

Anna Goldmanová 311.10.2015

Na hesle se spolupodíleli uživatelé

Echo, Zofka777