Z Arts Lexikon
Přejít na: navigace, hledání
(Založena nová stránka s textem „== Věnec == Kategorie:Vše“)
 
(Věnec)
 
Řádka 1: Řádka 1:
 
== Věnec ==
 
== Věnec ==
  
 +
(ze slovesa víti)
  
 +
'''V.''' ''uvitý z kvítí nebo ratolestí byl již u starých Řeků a Římanů znamením veselí, lásky a vděčnosti i cti''. Symbolizuje úplnost a nekonečnost.
  
 +
'''V.''' ve starověkém Egyptě se vytvářel našíváním květin na lněné pásky, které se vázaly kolem hlavy. Ve starověkém Řecku byl '''v.''' symbolem radosti a vítězství i odznakem důstojnosti kněží či vládců. Nosil jej také každý obětující a uděloval se za odměnu vítězům her v Olympii, vavřínový v Delfách, '''v.''' ze suchého miříku, později i smrkový na Isthmu a '''v.''' z čerstvého miříku v Nemeji.
 +
'''V-e''' se vily také z oliv, borovice i palem. Vavřínový '''v.''' znamená vítězství a je také symbolem míru.
  
 +
Mladí milenci ve starověkém Řecku zavěšovali '''v-e''' na dveře svých milých protějšků jako projev náklonnosti.
 +
Zlatý '''v.''' byl udělován v Aténách za úspěšné úřadování městské rady.
  
 +
V Římě dostávali '''v.''' jako vyznamenání umělci, zvláště herci, dále civilní úředníci a vracející se válečníci za vojenské zásluhy. Dubový '''v.''' získávali vítězové her v kapitolském agónu. Vavřínový '''v.''' nosil triumfátor a římští císařové (nejdříve ve 3. stol.).
 +
'''V.''' s paprsky (corona radiata) byla znakem ztotožnění se s bohem Slunce; vyskytovala se na mincích ražených senátem od doby '''''Neronovy''''' i na císařských mincích od doby Caracallovy. Květinový '''v.''' (případně ze zlata či stříbra) doprovázel zesnulé do hrobu. '''V-i''' se přikládala ochranná moc, kterýžto předpoklad vyvěrá z prastaré víry v magickou a apotropaickou sílu kruhu a některých rostlin.
  
 +
V době italské renesance byl v 15.–16. stol. obnoven zvyk nošení '''v-ů''' při slavnostních příležitostech.
 +
Později, ve viktoriánské Anglii, květinový '''v.''' někdy dávali kolem židle čestného hosta na banketu.
 +
V Mexiku v 18. stol. nosily jeptišky na hlavě '''v-e''' na znamení radosti v den, kdy vyznávaly své náboženské sliby.
  
 +
U národů slovanských je zelený '''v.''' symbolem panenství a lásky (ztratit '''v.''' znamená ztratit panenství). Stejný význam má věnec umístěný na máji stavěné při jarních slavnostech. '''V.''' má důležitou úlohu o svatbách ('''v.''' barvínkový, rozmarýnový). Dále je znamením radosti (o národních slavnostech, např. o kupale, i církevních, např. o Božím těle) a vděčnosti (na rakvích a na hrobech). Na hrobech jeho kruhový tvar symbolizuje věčný život.
 +
Maloruské i polské dívky z '''v-ů''' hádají svoji budoucnost, když je házejí do vody či je zavěšují na stromy.
  
 +
'''V-e''' se vyráběly také z pečiva ku příležitosti oslavy a jako součást pohoštění.
  
 +
Adventní '''v.''' se čtyřmi svíčkami je křesťanským symbolem čtyř nedělí předcházejících Vánocům.
  
 +
Jako '''v.''' jou označovány do většího celku uspořádané jednotlivosti, zpravidla sbírka, cyklus znělek (sonetů)
  
 +
'''V.''' se také nazývá dožínková slavnost, námluvy nebo svatební pitka.
  
 +
Související pojmy: → kupalo, → církev, → hrob, → symbol, → jeptiška, → renesance, → dožínky, → sonet, → sbírka, → mince, → magie, → císař, → zlato, → stříbro, → agón, → starověk, → hry olympijské, → křesťanství, → Vánoce, → kapitol.
  
 
+
L: SVOBODA, Ludvík. ''Encyklopedie antiky''. Vyd. 1. Praha: Academia, 1973, s. 667;
 
+
''Ottův slovník naučný : illustrovaná encyklopaedie obecných vědomostí''. Díl dvacátý šestý. Praha : Argo, 2002, 1135 s.;
 
+
Wreath. ''Encyclopædia Britannica'' [on-line databáze]. Encyclopædia Britannica (UK): London [cit. 2019-11-27]. Dostupné z: <https://www.britannica.com/art/decorative-art>.
 
+
věnec. ''Příruční slovník jazyka českého'' [on-line databáze]. Ústav pro jazyk český AV ČR: Praha 1 [cit. 2019-11-11]. Dostupné z: <https://bara.ujc.cas.cz/psjc/search.php?hledej=Hledej&heslo=v%C4%9Bnec&where=hesla&zobraz_ps=ps&zobraz_cards=cards&pocet_karet=3&numcchange=no&not_initial=1>;
  
  
Řádka 23: Řádka 41:
  
 
[[Kategorie:Vše]]
 
[[Kategorie:Vše]]
 +
[[Kategorie:Ostatní pojmy]]

Aktuální verze z 28. 11. 2019, 22:28

Věnec

(ze slovesa víti)

V. uvitý z kvítí nebo ratolestí byl již u starých Řeků a Římanů znamením veselí, lásky a vděčnosti i cti. Symbolizuje úplnost a nekonečnost.

V. ve starověkém Egyptě se vytvářel našíváním květin na lněné pásky, které se vázaly kolem hlavy. Ve starověkém Řecku byl v. symbolem radosti a vítězství i odznakem důstojnosti kněží či vládců. Nosil jej také každý obětující a uděloval se za odměnu vítězům her v Olympii, vavřínový v Delfách, v. ze suchého miříku, později i smrkový na Isthmu a v. z čerstvého miříku v Nemeji. V-e se vily také z oliv, borovice i palem. Vavřínový v. znamená vítězství a je také symbolem míru.

Mladí milenci ve starověkém Řecku zavěšovali v-e na dveře svých milých protějšků jako projev náklonnosti. Zlatý v. byl udělován v Aténách za úspěšné úřadování městské rady.

V Římě dostávali v. jako vyznamenání umělci, zvláště herci, dále civilní úředníci a vracející se válečníci za vojenské zásluhy. Dubový v. získávali vítězové her v kapitolském agónu. Vavřínový v. nosil triumfátor a římští císařové (nejdříve ve 3. stol.). V. s paprsky (corona radiata) byla znakem ztotožnění se s bohem Slunce; vyskytovala se na mincích ražených senátem od doby Neronovy i na císařských mincích od doby Caracallovy. Květinový v. (případně ze zlata či stříbra) doprovázel zesnulé do hrobu. V-i se přikládala ochranná moc, kterýžto předpoklad vyvěrá z prastaré víry v magickou a apotropaickou sílu kruhu a některých rostlin.

V době italské renesance byl v 15.–16. stol. obnoven zvyk nošení v-ů při slavnostních příležitostech. Později, ve viktoriánské Anglii, květinový v. někdy dávali kolem židle čestného hosta na banketu. V Mexiku v 18. stol. nosily jeptišky na hlavě v-e na znamení radosti v den, kdy vyznávaly své náboženské sliby.

U národů slovanských je zelený v. symbolem panenství a lásky (ztratit v. znamená ztratit panenství). Stejný význam má věnec umístěný na máji stavěné při jarních slavnostech. V. má důležitou úlohu o svatbách (v. barvínkový, rozmarýnový). Dále je znamením radosti (o národních slavnostech, např. o kupale, i církevních, např. o Božím těle) a vděčnosti (na rakvích a na hrobech). Na hrobech jeho kruhový tvar symbolizuje věčný život. Maloruské i polské dívky z v-ů hádají svoji budoucnost, když je házejí do vody či je zavěšují na stromy.

V-e se vyráběly také z pečiva ku příležitosti oslavy a jako součást pohoštění.

Adventní v. se čtyřmi svíčkami je křesťanským symbolem čtyř nedělí předcházejících Vánocům.

Jako v. jou označovány do většího celku uspořádané jednotlivosti, zpravidla sbírka, cyklus znělek (sonetů)

V. se také nazývá dožínková slavnost, námluvy nebo svatební pitka.

Související pojmy: → kupalo, → církev, → hrob, → symbol, → jeptiška, → renesance, → dožínky, → sonet, → sbírka, → mince, → magie, → císař, → zlato, → stříbro, → agón, → starověk, → hry olympijské, → křesťanství, → Vánoce, → kapitol.

L: SVOBODA, Ludvík. Encyklopedie antiky. Vyd. 1. Praha: Academia, 1973, s. 667; Ottův slovník naučný : illustrovaná encyklopaedie obecných vědomostí. Díl dvacátý šestý. Praha : Argo, 2002, 1135 s.; Wreath. Encyclopædia Britannica [on-line databáze]. Encyclopædia Britannica (UK): London [cit. 2019-11-27]. Dostupné z: <https://www.britannica.com/art/decorative-art>. věnec. Příruční slovník jazyka českého [on-line databáze]. Ústav pro jazyk český AV ČR: Praha 1 [cit. 2019-11-11]. Dostupné z: <https://bara.ujc.cas.cz/psjc/search.php?hledej=Hledej&heslo=v%C4%9Bnec&where=hesla&zobraz_ps=ps&zobraz_cards=cards&pocet_karet=3&numcchange=no&not_initial=1>;

Na hesle se spolupodíleli uživatelé

Echo, Zofka777