Z Arts Lexikon
Verze z 26. 7. 2012, 19:48, kterou vytvořil Zofka777 (diskuse | příspěvky) (Umění zvrhlé (low art))

(rozdíl) ← Starší verze | zobrazit aktuální verzi (rozdíl) | Novější verze → (rozdíl)
Přejít na: navigace, hledání

Umění zvrhlé (low art)

Pojem u.z. (něm. entartete Kunst) lze obecně vysvětlovat jako → umění padlé, úpadkové, zavrhnuté, zdegenerované, nechutné, dekadentní či perverzní.

Pojem u.z. ve smyslu označení určitých uměleckých artefaktů či produktů za nepřípustné, exhibicionistické či „nenormální“, byl a je používán v případech, kdy tato díla neodpovídají dobovým, ideologickým a popř. i regionálně příslušným kulturním standardům, zažitým představám nebo i mocenským zájmům. Represe nových a inovativních idejí v umění pak může mít nejrůznější formu; nicméně názor lidí na to, co je krásné nebo co je ošlivé primárně vždy ovlivňují sociální standardy a kulturní normy.

Jak uvádí Michalka, zvrhlost v umění může být buď obsahová nebo formální. Zvrhlost obsahová nevylučuje zachovalost formální a naopak zvrhlost formální není vždy na újmu zachovalosti obsahové. Naprosto dokonalou formou umělecké zvrhlosti je kombinace jednoho i druhého.

Pojem u.z. byl 1. v minulosti jako terminus technikus užíván v nacistickém Německu pro většinu děl moderního umění 20. století (viz → umění moderní). V roce 1936 začal platit úplný zákaz moderního umění a v rámci persekuce všeho neněmeckého byla takováto díla oficiálně zesměšňována, odstraňována z muzeí nebo i ničena, jejich autoři (malíři, fotografové, skladatelé, spisovatelé) měli zákázáno pracovat i svá díla prezentovat. Většina avantgardních - abstraktních, kubistických, dadaistických, surrealistických, expresionistických, fauvistických - děl pak byla zkonfiskována, dražena a rozprodána do zahraničí nebo spálena. „Významnou“ akcí byla propagandisticky koncipovaná výstava „Zvrhlé umění“ uspořádaná v roce 1937 v Mnichově, kde bylo vystaveno na šest set děl „zvrhlého umění“ od 118 autorů, jimiž např. byli Max Beckmann, Marc Chagall, Pablo Picasso, Henri Matisse, Vincent van Gogh, Salvator Dali, Paul Klee, Vasilij Kandinskij, Ernst Ludwig Kirchner, Oskar Kokoschka, Max Ernst, Edvard Munch, Emil Nolde, Artur Nikodem, Otto Dix nebo George Grosz aj. Kromě oblasti výtvarného umění byla za zvrhlá označována i literární expresionistická a hudební (jazzová) díla. Přestože byla tato díla oficiálně démonizována, v uměleckých sférách se jim dostalo uznání.

V Česku byli mezi zvrhlé autory v době nacistického Německa zařazeni např. Jan Bauch, Karel Černý, Emil Filla, Bohumil Kubišta, Zdeněk Kremlička, Kamil Lhoták, Frantiček Muzika, Zdeněk Sklenář, Václav Špála, Toyen, Karel Teige, František Tichý, Miroslav Troup, Adolf Zábranský nebo i Jan Zrzavý. Do kategorie "napůl zvrhlých" tvůrců pak byli zařazeni i další jako např. Jiří Trnka, Ludmila Jiřincová či Bohumil Dvorský (dle materiálů historika Milana Pecha, viz Kováč, přístup z: Stavitelé katedrál).

V současné době je pojem u.z. používán 2. spíše neoficiálně, se silným kritickým kontextem, a to pro novodobě vzniklé artefakty popírající jakékoliv umělecké formy. O aktuálním u.z. hovoří Michalka následovně: „Umění je vše a vše je uměním. Pak nezbývá než neustále doplňovat katalog toho, co ještě nebylo doposavad prohlášeno za umění. Většinou zbylo už jenom to, co bylo předmětem studu a hnusu – fekálie a rozkládající se mrtvoly“. Mezi u.z. řadí tento autor např. → happening, → Street Art, → Body Art, → pop-art nebo konkrétně takové „avantgardní“ autory jako Piero Manzoni, Tracey Eminová, Grayson Perry, Andreas Serrano, Chris Ofili, Damien Hirst, Judy Chicagová, bratři Chapmanové, Bettina Rheimsová, Serge Bramly, Alfred Hrdlicka (blíže viz Sacrum Imperium).

L: MICHALKA, Branislav. Zvrhlé umění jako symptom zvrhlé doby. Blog Sacrumimperium. Přístup z: [1]; KOVÁČ, Peter. Zvrhlé umění nebylo jen v nacistickém Německu, ale i u nás. Stavitelé katedrál. Přístup z: [2]; Wikipedie. Zvrhlé umění. Přístup z: [3].

Eva Heřmanová 4.7.2012

Na hesle se spolupodíleli uživatelé

Quido Meruňka, Zofka777