Z Arts Lexikon
Přejít na: navigace, hledání

Umění akční (action, actionism)

U.a. je jednou z forem abstraktního umění. Časově ho řadíme do 2. vlny abstrakce, tj. do 50. let 20. století, viz i Artlist. U.a. vychází z akční malby (action painting), která je druhem nefigurativní dynamické malby silně expresivního charakteru. Za zakladatele akční malby je považován americký malíř Jackson Pollock (1912-1956), viz i Pollock, který abstraktní díla tohoto typu vytvářel od roku 1947. Akční (nebo také gestická) malba spočívá ve snaze překračovat statické působení obrazu. Důraz je kladen na akt malířské tvorby. Využívá se metod drippingu (rozstřikování barvy dírou v plechovce) nebo slash washingu (cákání barvy štětcem přímo na plátno). Výsledné dílo může být dále dotvářeno špachtlí, nožem nebo rukou. Označení action painting použil poprvé v roce 1952 umělecký kritik Harold Rosenberg ve svém dnes již legendárním článku v časopisu ARTnews. Zásadní význam získává u.a. až v 60. letech za přispění happeningu a → hnutí Fluxus, ale i vídeňského akcionismu (Otto Mühl, Herman Nitsch).

U.a. se nejvýrazněji prosazovalo v období 1960-1970 a bylo prezentováno v širokém záběru od spirituálních a estetických až po sociální a politické reakce. V roce 1960 Y. Klein zasáhl do vývoje umění tzv. antropometrami, veřejnými produkcemi, běhen nichž realizoval malby otiskováním pomalovaných těl nahých modelek na plátno. Koncem 60. let 20. století můžeme zaznamenat cílevědomější zájem o akční projekty, např. u D. Oppenheima, nebo se za akce začínají považovat i sociální nebo politická vystoupení, např. demonstrace dělníků automobilky Citroën, amsterdamská demonstrace proti válce ve Vietnamu.

V českém prostředí je termín u.a. chápán spíše jako zastřešující pojem pro všechny umělecké projevy, které zdůrazňují akci. Jedná se o projevy kladoucí důraz na svůj časoprostorový a vtělený rozměr. Takto byl termín definován i v souvislosti s výstavou Umění akce připravenou Vlastou Čihákovou Noshiro v Mánesu v září 1992. Tato myšlenková koncepce pak dělí akční umění do tří kategorií, na → performance, → event a → happening.

Happening označuje způsob uměleckého výrazu, který se formuje náhodným rozvíjením děje formou inscenované události za účasti umělce i diváků, tedy účastníků happeningu. Za první happening vůbec je označováno inscenované představení Allana Kaprowa s názvem 18 Happenings in 6 Parts, které proběhlo v newyorkské Reuben Gallery v roce 1959. Sám Kaprow definuje happening jako „soubor událostí předváděných nebo vnímaných po určitou dobu a na více místech“, viz i Artlist.

Performance. V širším smyslu se pojem užívá pro všechny formy uměleckého sdělení, které využívají jako výrazový prostředek živé předvádění před diváky nebo za účasti diváků. V užším smyslu bývá performance odlišována od happeningu, tj. starší výrazové formy, tak, že diváci u performance nejsou nutně aktéry děje. Od divadelního představení se výtvarná performance liší především tím, že vždy zůstává fragmentem příběhu. Jako každé výtvarné dílo je pouze podnětem pro konečnou realizaci díla v mysli diváka.

Nejznámějšími představiteli u.a-ího v Česku jsou Milan Knížák, Jiří Kovanda, Jan Mlčoch, Zorka Ságlová nebo Evžen Šimera. V současnosti se u nás u.a-ímu věnují skupiny Guma Guar, Pode Bal, Rafani a Ztohoven.

L:
BERNHARD, Marianne et al. Universální lexikon umění : architektura, fotografie, grafika, malířství, osobnosti, sochařství, umělecká řemesla. Praha : Grafoprint-Neubert : Knižní klub, 1996, 491 s.
TROJAN, Raoul, MRÁZ, Bohumír. Malý slovník výtvarného umění. Praha : Fortuna, 1996, 236 s.
RUHRBERG, Karl, SCHNECKENBURG, Manfred, FRICKE, Christiane, HONNEF, Klaus, WALTHER, Ingo F. Umění 20. století. Bratislava : Slovart, 2004, 840 s.
Akční malba. Artmuzeum.cz (Umělecké směry. Muzea a galerie). Přístup z: [1]
GERŽOVÁ, Jana. Slovník svetového a slovenského výtvarného umenia druhej polovice 20. storočia. Kruh súčasného umenia PROFIL, 1999.

Kateřina Hrádková 20.5.2012, Simona Porubská 8.6.2016

Na hesle se spolupodíleli uživatelé

Joe Angrešt, Simona, Zofka777