Z Arts Lexikon
Verze z 23. 5. 2013, 18:15, kterou vytvořil Echo (diskuse | příspěvky) (Umění abstraktní)

Přejít na: navigace, hledání

Umění abstraktní

(z lat. abstractus - otažitý)

Též nekonkrétní, neobjektové, nepředmětné, nefigurativní nebo čisté umění. Někdy také nazýváno absolutní umění nebo umění o sobě.

Architektura a hudba se přirozeně pokládají za u. a. bez bez potřeby figurativnosti, podléhají vlastním zákonům, zatímco poesie, malířství a sochařství a další druhy vizuálního umění se pokládají za umění zobrazovací, proto se při zmínce u. a. myslí především umění zobrazovací.

1. U. a. ve výtvarném umění

Každé umělecké dílo můžeme v širším pojetí chápat jako abstraktní, protože vyděluje za souvislostí to, co je jedinečné a typické (např. každá fotografie je abstraktní tím, že zobrazujejen určitý výsek skutečnosti). Míra abstrakce zde závisí na záměru a umu daného umělce (zjednodušení – př. láhev blízká válci).

V užším pojetí je a. u. to umění, které proces abstrakce dovádí na hranici předmětnosti. Je tedy ještě závislé na formách odvozených z přírody, zatímco konkrétní umění na přírodních fenoménech nezávisí (hranice mezi oběma je nezřetelná). Konkrétní umění je geometrická větev u. a.

Kořeny soudobých historických modifikací a. u. jsou myšlenkově i společensky spjaty jak s citovou a obrazovou sférou lidského individua, tak s literaturou, hudbou a objevy v přírodních vědách (optika, fyzika ad.).

U. a. vyvstalo z dekadentního podhoubí umění konce 19. stol. Stavělo se do opozice k umění nepřátelské, imperialismem určované skutečnosti. Je výrazem agnosticismu a iracionalismu. Kvůli odklonu od služebnosti občanské společnosti (a také jeho apolitičnosti) bylo přijímáno s nepochopením až s nenávistí (fašismus – Entartete Kunst). U. a. následovalo po antirealistických a individualistických uměleckých směrech přelomu století (neoimpresionismus, synthetismus, Jugendstyl, expresionismus); objevuje se kolem r. 1910 v dílech jednotlivců (V. Kandinsky, A. Hölzel, M. K. Čiurlionis aj.) a rozšířilo se ještě před 1. světovou válkou do Německa, Ruska, Francie a Nizozemí (Modrý jezdec, orfismus, rayonismus, suprematismus). V. Kandinsky byl prvním seriosním teoretikem u. a. (spis O duchovnu v umění) a doufal, že se z něj vyvine všeobecná, jednoznačně srozumitelná obrazová řeč; sám objevil princip své estetiky ve vztahu k hudbě.

Také F. Kupka se inspiroval hudbou (obrazy Dvoubarevná fuga, Teplé tóny). Po 1. svět. válce se centry u. a. stal Bauhaus, někteří zástupci sovětských proletářských uměleckých snah (V. Kandinsky, K. Malevič, V. Tatlin, El Lissitzky aj.) a holandské hnutí De Stijl kolem P. Mondriana. Objevily se tendence ke spojení a. u. a architektury (konstruktivismus) a užitého umění. Na druhé straně se následovaly vztahy k surrealismu (P. Klee, J. Miró). Ve 30. letech se přesunulo těžiště u. a.' do Francie (skupina Abstraction-Création) a také do USA, kde je založeno Museum of Non-objectif Painting. Po 2. světové válce se u. a. šíří po celém světě; objevují se nová jména (př. A. Bonnetová, H. Hartung, Wols) a z u. a. se vyvíjejí nové směry (tašismus, abstraktní expresionismus, minimalismus ad.).

2. U. a. v poesii

Koncem 70. letech 20. stol se objevuje nesémantická, abstraktní poezie používající již jen jednotlivá písmena, působí již jen zvukem jednotlivých hlásek, neasociuje žádné konkrétní předměty (př. E. Jandl).

Související pojmy: → minimalismus, → abstraktní expresionismus, → tašismus, → surrealismus, → hnutí De Stijl, → Bauhaus, → teoretik, → estetika, → skupina Modrý jezdec, → orfismus, → rayonismus, → suprematismus, → synthetismus, → Jugendstyl, → expresionismus, → neoimpresionismus, → verismus, → realismus,→ Entartete Kunst, → umění konkrétní, → umění vizuální, → architektura, → hudba, → sochařství, → malířství, → poesie, → konstruktivismus, → Abstraction-Création, → užité umění.

L: BILL, Max. O smyslu pojmů v moderním umění [on/line]. České Budějovice: Katedra výtvarné výchovy PF JU, © 2010 Martin Toman. [cit. 2013-5-18]. Dostupné z: <http://www.pf.jcu.cz/stru/katedry/vv/O_smyslu_pojmu_v_modernim_umeni.pdf sekce Studijní materiály>; JANČÁLKOVÁ, Michaela. Vizuální poesie v časopise Výtvarné umění 1966: Bakalářská diplomová práce. Brno, 2012, s. 10; ALSCHER, Ludger. Lexikon der Kunst: Architektur, bildende Kunst, angewandte Kunst, industrieformgestaltung, Kunsttheorie. Band I., A-F. Leipzig: VEB E.A. Seemann Verlag, 1976, s. 8–10; HAZAN, Fernand. Lexikon moderného maliarstva. 1. vyd. Bratislava: Tatran, 1968, s. 2–4.

Na hesle se spolupodíleli uživatelé

Echo, Joe Angrešt, Zofka777