Z Arts Lexikon
Přejít na: navigace, hledání

Typografie

První část slova t. vychází ze starořeckého typos = úder, náraz, později dojem, vzor, obraz [lat. typus znamená postavu, obraz, vzor], druhá ze starořeckého graphein = psát.

T. zahrnuje všechny oblasti knihtiskařského umění, od konkrétního návrhu tiskoviny přes lití písma a různé metody množení písemností až k formální úpravě tiskovin. Pro zásadní technické a společenské strukturní změny, které obor ovlivnily, neexistuje od konce klasické sazby obecně platná a jasná definice. Proto také ztratil pojem t. svůj původní význam. T. není dnes spojována s knihtiskem, nýbrž s materielně a digitálně reprodukovatelným písmovým znakem jako takovým. Obsahuje nyní teoretické i praktické disciplíny, ale také rozdílné kulturně teoretické a umělecké způsoby nazírání. V současnosti t. zahrnuje:

1. Vědu a nauku o dějinách historických a nových písem, klasifikaci tiskařských písem a digitálních fontů stejně jako jejich uměnovědné zařazení.

2. Nauku o estetickém, uměleckém a funkčním vytváření písmen a jiných znaků a písem, stejně jako jejich užití v tiskovinách, digitálních médiích a v trojroměrném prostoru.

3. Vizuální úpravu tiskoviny, multimediální práce nebo plochy v trojrozměrném uměleckém díle tak, že obsah a písmo, stejně jako uspořádání textu a obrazu tvoří jeden celek.

4. Snahu reprodukovat řeč a myšlenky ve spisech tak, aby byly optimálně čitelné a srozumitelné.

5. Vědu o pozorovacích a čtenářských zvyklostech.

6. Znalosti ruční, tiskařské a programovětechnické implementace sazečské práce.

V tvůrčí t-i. se rozlišuje mezi makrotypografií, kdy se na tiskovinu díváme jako na celek (volba formátu a písma, stanovení sazebního odstavce, prokladu a základních parametrů textu) a mikrotypografií, kdy sledujeme úpravu a použití samotného písma (pokročilá práce s mezerami slov a interpunkcí, vyrovnání znaků apod.).

Tvůrčí t. zahrnuje tyto dílčí disciplíny:

• tvorba písma (návrh, typ designu) • čtenářská t. (základní) • užitková t. (reklamní) • firemní t.(písmo jako součást designu firem, informačních systémů) • umělecká t. • webová t. (písmo na digitálních nebo holografických uživatelských plochách • animační t. (t. v pohyblivých obrazech, animace nápisů) • plastická t. (užití písma v trojrozměrném prostoru)

Slovo typographus se poprvé objevilo r. 1488 v úvodu ke knize Astronomicon římského básníka a astrologa Marcuse Maniliuse. T. se vyvinula v rané renesanci zavedením knihtisku s pohyblivými písmeny 1450–57 mohučským prototypografem J. Gutenbergem. T. byla nazývána německým uměním. Nejprve se rozšířila do Benátek; italská t. si udržela věhlas až do pol. 18. stol. Do začátku 18.století používala každá tiskárna vlastní míry odvozené od lokte, stopy nebo palce. Chybějící společný měrný systém bránil dalšímu rozvoji tisku. Postupně zaveden systém Fournierův (1737), Didotův (1774), Bertholdův (1879) aj. Zpravidla v každé jazykové oblasti nebo soustátí se uplatňoval systém oblišný. Od pol. 18. stol. se začínají rozvíjet různé řezy písem. Písma a jejich řez (př. Garamond ve Francii, Baskerville ve Velké Británii, Fraktura v Německu) byla důležitá i v souvislosti rozvoje národních literatur, typografická práce začala nabývat na důležitosti. S průmyslovou revolucí a přibívající technizací, kapitalizací a specializací typografické práce se pojem t. zužoval na pouhou ruční sazbu písma.

Vyvíjely se další typy písem, např. pro avandgardní umělce symbolizovala nová groteska mladou industriální společnost. V USA byly ve 20. letech 20. stol. zakládány první reklamní agentury. Roku 1982 započala éra „Desk Top Publishing“ (DTP), jejímž hlavním zakladatelem byl P. Brainard. Od konce 80. let bylo možné všechnu t. dělat přes PC. Na konci 80. let se začal rozvíjet obor pohyblivých nápisů a digitální animační t. Na počátku 90. let vyvinula nová generace mnoho typů písem. S rozvojem internetu vznikla potřeba t. webových stránek. Písmo po tisíciletích opustilo materiální nosič a získalo virtuální podobu. S nástupem fotosazby a hlavně s nástupem počítačové sazby se začal částečně prosazovat metrický systém.

Související pojmy: → font, → renesance.

L: BEINERT, Wolfgang. Typographie: Definition, Etymologie und Geschichte [on-line]. Typoakademie: Berlin, 2012-2-9 [cit. 2013-4-22]. Přístup z: [1]; ANDERLE, Jiří. Vznik a vývoj typografické měrné soustavy [online]. © 1998 [cit. 2013–4-22]. Přístup z: [2]

Anna Goldmanová 23.4.2013

Na hesle se spolupodíleli uživatelé

Echo, Zofka777