Z Arts Lexikon
Přejít na: navigace, hledání

Triglyf

(z řec. treis = tři a glyphoin = rýt, řezat; čili trojřez)

Část chrámu v dórském stylu. Zdroj: Wikimedia Commons. Autor: Nefasdicere. Přístup z: [1]

T. je v dórském slohu ozdoba vlysu nacházející se nad architrávem. Vlys se skládá se řady polí střídavě vystouplých (t.) a vhloubených (metopa). Vlys je členěn tak, že se t. nachází vždy nad osou sloupu a uprostřed intercolumnia, s výjimkou nároží budovy, v nichž se scházejí t-y dva. Dórský vlys s metopami a t-y je nazýván triglyfon.

Deska t-u je členěna dvěma celými a na okraji dvěma polovičními svislými žlábky klínového řezu. Motiv je zřejmě kamenným přepisem tří záseků (glyfů) v čelech trámů vynecháním polovičních bočních žlábků. Pod každým t-em pod páskem (tzv. taenia), který lemuje horní kraj architrávu, je krátká destička, na jejímž spodní části visí šest kapek. Malé římsy nad t-y i nad metopami se nazývají mutule a mají naspodu tři řady po šesti do hloubky pravidelně rozestavených kuželovitých kamenných knoflíků, které visí širším koncem dolů jako kapky a také se tak jmenují – guttae (kapky). Tyto tvary připomínají, že byly přeneseny ze staveb dřevěných do staveb kamenných.

Diglyf na trozdíl od t-u nemá seříznuté okraje. Hemiglyf je poloviční glyf a vzniká seříznutím postranní svislé hrany t-u.

Související pojmy: → římsa, → architráv, → vlys, → metopa, → sloup, → řád dórský, → chrám.

L:
BLAŽÍČEK, Oldřich J., KROPÁČEK, Jiří. Slovník pojmů z dějin umění: názvosloví a tvarosloví architektury, sochařství, malby a užitého umění. Praha : Odeon, 1991, s. 210.
DUDÁK, Vladislav, POŠVA, Rudolf, NEŠKUDLA, Bořek. Encyklopedie světové architektury: od menhiru k dekonstruktivismu. Praha : Baset, 2002, s. 947.
Ottův slovník naučný : illustrovaná encyklopaedie obecných vědomostí. Díl dvacátýpátý. Praha : Argo, 2002, s. 1081.

Anna Goldmanová 26.8.2015

Na hesle se spolupodíleli uživatelé

Echo, MONUDET, Quido Meruňka, Zofka777