Z Arts Lexikon
Přejít na: navigace, hledání

Tolar

(z něm. Thaler)

Těžká stříbrná mince, kterou začali razit páni Šlikové od r. 1519 v Jáchymově se svým znakem, českým lvem a obrazem sv. Jáchyma. Později všechny mince, které váží více než 1 lot (15 g). Předchůdcem t-u byly stříbrné italské mince (benátské liry a testony) z druhé pol. 15. stol. Největší význam pro počátek ražby t-ů mělo Sasko, kde byly na přelomu 15. a 16. stol. ze stříbra bohatých z Krušných hor raženy zlatníkové groše (Guldengroschen – stříbrné zlaté), kterým byly přizpůsobeny první šlikovské ražby v Jáchymově. Původně se nazýcaly italské (tólské grosche, německy Joachimstaler, zkráceně thaleryt-y. Od 16. stol. byly t-y rozšířeny po celé Evropě i v jiných částech světa v různých obměnách a s různými názvy. Lišily se zrnem, původem a stříží svou cenou.

Na soukromé tolarové ražby navázaly po převzetí jáchymovské mincovny Ferdinandem I. tolarové ražby vládní. Poté se t-y razily i v dalších mincovnách. V Praze již v letech 1535 a 1539, stabilně pak od r. 1557. Mincovna Kutní Hora razila první t-y od r. 1543. Ražba t-ů byla v Čechách přerušena r. 1561, kdy císař Ferdinand I. zavedl zlatníkový mincovní systém. Ražba t-u byla obnovena r. 1573 a téměř bez přerušení trvala až do 19. stol. Poslední t-y razil v Čechách Ferdinand V. v pražské mincovně v r. 1836. Na našem území obíhaly spolkové t-y (o váze 18,5185 g) Františka Josefa I. do 13. května 1893 společně se zavedením korunové měny.

Tolarová měna byl měnový systém s t-em jako základní jednotkou. Ten se dělí na drobné stříbrné nominály, zkravidla krejcary.

Obyčejně se počítal 1 t. = 30 stříbrných grošů čili 1 1/2 zlatého (3 K). Tvrdý t. (Speciesthaler, špan. peso duro) platil asi 4 koruny 20 haléřů. Velmi oblíbeny byly tvrdé t-y od Marie Terezie na Východě. Křížový t. platil 2 zlaté 12 krejcarů (4 koruny 62 haléřů).

T. morové byly stříbrné tolarové ražby z jáchymovské mincovny před polovinou 16. stol. Považují se za předchůdce krušnohorských medailí. Na jedné straně měly obraz Mojžíšova hada na poušti a scénu ukřižování Krista na straně druhé. Později se razily i v Kremnici. Výtvarníky byly pravděpodobně řezači ražebních želez Melchior Peuerlein a Hieronymus Magdeburger. Sloužily jako amulety proti moru a jiným nemocem.

Související pojmy: → mincovna, → groš, → krejcar, → stříbro, → medaile, → amulet, → systém měnový, → stříž, → ražba, → znak, zlatý.

L: Ottův slovník naučný : illustrovaná encyklopaedie obecných vědomostí. Díl dvacátý pátý. Praha : Argo, 2002, 1081 s; PETRÁŇ, Zdeněk a Pavel RADOMĚRSKÝ. Encyklopedie české numismatiky. Praha: Libri, 1996, s. 204, 209, 210. ISBN 80-85983-09-5.

Na hesle se spolupodíleli uživatelé

Echo, Zofka777