Z Arts Lexikon
Přejít na: navigace, hledání

Tamburína

(z ital. tamburino – bubínek); též baskický bubínek

Hudební nástroj vzniklý kombinací membranofonu s idiofonem. Skládá se z velmi nízkého dřevěného či kovového lubu (výška asi 6 cm, průměr 20–35 cm), který má na jedné straně napjatou kůži, která je buď přibita cvoky nebo napjatá kovovou napínací obručí se šrouby. Druhá strana je otevřená. Těžší t-y s kovovým napínáním se hůře ovládají, proto se většinou při hře pokládají na kolena.

V několika otvorech (3–18) v lubu jsou na drátech volně navlečeny dvojice mosazných, ocelových či bronzových talířků (činelků), které úderem tamburíny o prsty, klouby, pěst, dlaň, koleno či loket nebo při úderu plstěné či dřevěné paličky doplňují neurčitý a tupý zvuk membrány chtěstivým cinkáním.

Větší t-y mají ještě uvnitř lubu zavěšeny mosazné rolničky a zvonečky. Nástroj lze rozezvučet také drhnutím navlhčeného prstu o membránu, čímž vzniká zvláštní zvukový efekt.

T. patří do skupiny rámových bubnů, s nimiž se setkáváme již ve starém Římě a také jako s atributem staroasijských kultovních obřadů.

Nástroj pochází z Asie. Do Evropy se dostal prostřednictvím potulných kejklířů. První doklad t-y ve střední Evropě pochází asi z r. 1500. Praetorius se o ní zmiňoval r. 1618. Později (r. 1683) byla považována za cikánský nástroj. Od pol. 18. stol. si ji oblíbily italské a španělské tanečnice. Od r. 1800 se začala uplatňovat i v tureckých muzikách evropských vojenských kapel a dočasně se dostala i do symfonických orchestrů. Na našem území se s ní setkáváme od poč. 19. stol. u cikánských tanečnic, v polovině stol. u skupin potulných žebrajících muzikantů. V poslední třetině 19. stol. u medvědářů.

Větší t. baskická (tambour de basque) je velmi starý a vyskytuje se již na řeckých a římských sochařských památkách, obyčejně v rukou tanečnic.

Tamburin označuje také francouzský tanec druhu gavotty dvoučtvrťového taktu, veselého rázu a rychlých lehkých pohybů. Býval obvyklý původně v Provenci, doprovázen malým tamburinem (tambourin de Provence).

Tamburin de Gascogne je strunný nástroj, u něhož jsou struny napnuté nad struníkem a drhnou se dřevíčkem. Je obvyklý v Gascogni a Béarnu ve Francii.

Související pojmy: → nástroj hudební, → nástroj strunný, → struník, → gavotta, → tanec, → tanec, → socha, → kejklíř, → kult, → atribut, → buben, → obřad, → zvonek, → bronz, → idiofon, → membrafon, → orchestr → symfonický, → kapela vojenská.

L: Ottův slovník naučný : illustrovaná encyklopaedie obecných vědomostí. Díl dvacátýpátý. Praha : Argo, 2002, 1081 s.; KURFÜRST, Pavel. Hudební nástroje. Vyd. 1. Praha: TOGGA, 2002, s. 431–3. ISBN 80-902912-1-X; MACHALOVÁ, Monika. Názvy dechových hudebních nástrojů v češtině: Magisterská diplomová práce [on-line]. [cit. 2018-3-29]. Brno, 2015, s. 24. Dostupné na Internetu: <https://is.muni.cz/th/h303a/Diplomova_prace_Machalova.pdf>;

Na hesle se spolupodíleli uživatelé

Echo