Z Arts Lexikon
Přejít na: navigace, hledání

Synagoga

Pojmem s. (z řeckého συναγωγη, synagógé = shromáždění, angl. synagogue) označujeme 1. místo shromažďování příslušníků židovské obce. V přeneseném významu mluvíme o s. jakožto o 2. duchovní instituci, kterou věřící navštěvují jednak za účelem náboženských setkání a obřadů (např. bohoslužby, svatby, bar a bat micva – slavnost, při níž jsou židovské děti přijímány mezi dospělé, atd.), ale i k čerpání studijních a kulturních poznatků.

S. vznikly po zničení jeruzalémského paláce během Babylonského vyhnanství, kdy pravidelná židovská setkání nahradila chrámovou bohoslužbu. Tehdy s. sloužily mimo jiné i jako přechodné odbytiště poustevníkům.

S. je zpravidla orientována směrem k Jeruzalému. Důležitým prvkem s. je Archa úmluvy, tj. schránka umístěná ve východní části interiéru, ve které jsou uchovány zápisy Tóry. Uprostřed se nachází vyvýšený stupínek – almemor s čtenářským pultem, odkud rabín vede bohoslužbu a předčítá z Tóry. Po stranách najdeme oddělenou mužskou a ženskou část, avšak v některých s. je již segregace pohlaví zrušena. Stejně tak existují s., ve kterých jsou i přes původní zákaz zobrazování k vidění vyzdobené zdi malbami a nejrůznějšími ornamenty.

Největší s. na světě je synagoga Bejt ha-midraš Ger v Jeruzalémě. Nejstarší dochovaná a stále fungující s. je Staronová synagoga nacházející se v Praze.

Související pojmy: → náboženství, → památka, → interiér.

L:
ERNST, Michael, STUBHANN, Matthias. Encyklopedie Bible. Praha : Gemini, 1992.
KOL. AUTORŮ. Encyklopedie náboženství. Kostelní Vydří : Karmelitánské nakladatelství, 1997.
Velký slovník naučný. Encyklopedie Diderot, 1999.
ŠTĚPÁNEK, Miroslav. Ilustrovaný encyklopedický slovník. Praha : Academia, 1982.

Odkazy:
GIS NPÚ. Židovské památky. Přístup z: [1]

Klára Šampalíková 7.1.2013

Na hesle se spolupodíleli uživatelé

Bludišťák, Joe Angrešt, Zofka777