Z Arts Lexikon
Přejít na: navigace, hledání

Symposion

(z řec. = společná pitka, [syn - společné, posis – pití]), též symposium

1. závěr velké hostiny; hosté si pro tuto příležitost natírali vlasy vonnými mastmi a oleji a zdobili se věnci z čerstvých květin. Předseda s-ia (řec. symposiarchos, lat. magister convivii/bibendi) určoval poměr, v němž se víno mělo mísit s vodou (obyčejně 2 : 3) a řídil pořad s-ia (přípitek). Zábavu při s-iu obstarávali pěvci, později i hudebnice (hráčky na kitharu či flétnu), hetéry, kejklíři, tanečníci, parasíti apod. I hosté přispívali k zábavě vlastními písněmi (skolion) a básněmi, vyprávěli vtipy, anekdoty, dávali si hádanky, hráli kottabos. Ve vzdělaných kruzích se někdy při s-iu diskutovalo na určité téma, většinou filosofické, často však se jednalo o obyčejné tlachání.

2. Od Platóna až do císařské doby, v literatuře řecké i latinské, pohanské i křesťanské se tak nazývá velmi oblíbený a rozšířený typ fiktivních rozhovorů při hostině. Účastníci Platónova a Xenofóntova Symposia diskutují o lásce, Plútarchos ve spisech Rozhovory při hostinách a Hostina sedmi mudrců o různých otázkách vědy a morálky, podobně i Athénaios v Hostině filosofů. Z římské literatury se dochovala parodie s-ia v Hostině Trimalchionově (část Petroniova románu Satyricon). V pozdní římské době použili formu s-ia Macrobius (Saturnalia – učené besedy o svátku Saturnálií) a Martianus Capella (část encyklopedického díla O svatbě Filologie a Mercuria)

3. Dnes značí vědeckou konferenci, zvláště s mezinárodní účastí.

Související pojmy: → konference, → Saturnálie, → román, → literatura, → mudrc, → hetéra, → parasíti, → skolion, → báseň, → anekdota, → parodie, → kejklíř.

L: SVOBODA, Ludvík. Encyklopedie antiky. Praha : Academia, 1973, s. 596; BAHNÍK, Václav. Slovník antické kultury. Praha : Svoboda, 1974, s. 590.

Anna Goldmanová 24.3.2014

Na hesle se spolupodíleli uživatelé

Echo, Quido Meruňka, Zofka777