Z Arts Lexikon
Přejít na: navigace, hledání

Svorník

1. v architektuře je s. (zvaný také vrcholový, závěrový či hlavní klenák) masívní kámen na vrcholu klenebního oblouku žebrové klenby, portálového nebo okenního oblouku. Obvykle bývá klínovitě přitesaný. Jeho tíha je v případě žebrové klenby někdy ještě navýšena o tíhu krovu. S. mívá často zdobenou lícní plochu (křesťanskými symboly, erby, znaky, letopočty, vegetativními prvky aj.), a to reliéfně nebo freskovou malbou; existují i polychromované plastické s-y. Samotný s. nabýval různých tvarů, od jednoduchých až po např. trnovou korunu.

Někdy je ve s-u otvor pro vedení provazu, např. od zvonu nebo pro liturgické performance (tzv. otvor sv. Ducha).

Pozdně gotický visutý s. je protažen do prostoru hluboko pod vrchol klenby (najdeme jej např. ve Svatovítské katedrále).

S. se vyskytuje i v bosáži nebo vyznačený jen v omítce.

2. ve strojírenství spojovací součástka z tyčové oceli se závitem a maticemi – část šroubu bez matky a hlavy. Přeneseně se jako s. zve také silný kulatý hřeb.

Související pojmy: → bosáž, → omítka, → gotika, → klenba žebrová, → architektura, → oblouk klenební, → krov, → znak, → reliéf, → malba, → zvon, → koruna trnová, → performance liturgická, → symbol, → erb, → polychromie, → plastika, → klenák, → klenba visutá, → katedrála.

L:
Ottův slovník naučný : illustrovaná encyklopaedie obecných vědomostí. Díl dvacátý čtvrtý. Praha : Paseka, 1996, s. 401.
SYROVÝ, Bohuslav. Architektura: naučný slovník. Praha : Státní nakladatelství technické literatury, 1961, s. 284.

Odkazy:
Klenák. In: Encyklopedie architektury a stavitelství [online]. Václav Frolec [cit. 2014-8-29]. Přístup z: [1].
LÁTAL, Hynek. Transformace klenebních figurací v širším okruhu podunajské pozdně gotické architektury: Disertační diplomová práce [on-line]. [cit. 2014-8-29]. Brno, 2010, 217 s. Přístup z: [2].

Anna Goldmanová 29.8.2014

Na hesle se spolupodíleli uživatelé

Bludišťák, Echo, Joe Angrešt, Zofka777