Z Arts Lexikon
Přejít na: navigace, hledání

Surrealismus

S., z fr. nadskutečný, je umělecký směr a myšlení, který se zrodil ve 20. letech 20. století ve Francii. S. jako označení bylo poprvé použito v roce 1917 básníkem Guillaumem Apollinairem, který tak označil divadelní hru Prsy Tiresiovy.

S. se objevoval v průběhu let v několika publikacích, ale až roku 1924 byl vydán Manifest surrealismu, jehož autorem je francouzský spisovatel a teoretik André Breton. Surrealistické hnutí bylo oficiálně rozpuštěno r. 1969, ale i přesto s. stále ovlivňuje moderní umění současnosti.

S. hnutí nebylo jednotné, avšak společným cílem byla kritika měšťácké společnosti, její zkažené morálky a materalismu (velký vliv na hnutí měla také druhá světová válka). Do popředí surrealisté stavěli hodnotu snu a podvědomí, snažili se osvobodit ducha od „faktického světa“ a vyloučit racionální, estetické i etické úvahy. Neexistovala žádná stylová jednota.

Surrealisté tvořili pomocí různých technik a metod, důležité bylo podvědomí a automatismus. S. spojoval navzájem odlišné a sobě cizí předměty a myšlenky. V literatuře se používalo tzv. „automatické psaní“. Aby surrealisté dosáhli vytouženého výsledku (tedy dostali automatismus a podvědomí do popředí), mnohdy tvořili svá díla pod vlivem drog, v transu, hypnóze, halucinacích či jen hledali inspiraci ve snech. S. byl také ovlivněn psychoanalýzou Sigmunda Freuda, jehož teorie nevědomí, připisuje velký význam nevědomým duševním procesům v životě člověka.

„Zdá se mi naprosto pochopitelné, když moji přátelé, moji nepřátelé a vůbec diváci tvrdí, že nerozumějí významu vynořivších se obrazů, jež ztělesňuji svými díly. Jak chcete, aby jim rozuměli, když já sám, který je dělám, jim také nerozumím. Fakt, že když maluji, sám nerozumím významu svých obrazů, však neznamená, že tyto obrazy nemají žádný smysl: naopak, jejich smyl je tak hluboký, úplný, souvislý a přitom mimovolný, že uniká prosté analýze přímého logického poznání.“ (Salvator Dalí)

Ke tvoření přispěly dvě základní metody: 1) magický realismus (tj. veristický s.-) - snaha představit vnitřní podstatu věci, umělec tvoří na základě své vnitřní vize (Dalí) 2) psychický automatismus – nekontrolovatelný proud asociací, záznam psychiky.

Prvním s. filmem byl Andaluský pes, autor: Salvador Dalí a Luis Bunuel. Hlavní představitelé s.: Max Ernst, René Magrit, Salvador Dalí, Jindřich Štýrský, Toyen a další.

Související pojmy: → umění, → umění moderní, → divadlo, → film.

L: ALTMANN, Lothar. Lexikon Malířství a grafiky. Praha : Knižní Klub, 2006; PROKOP, Vladimír. Kapitoly z dějin výtvarného umění. Praha : O.K. Soft, 2008.

Lucie Pašková 13.1.2013

Na hesle se spolupodíleli uživatelé

Joe Angrešt, Quido Meruňka, Zofka777