Z Arts Lexikon
Přejít na: navigace, hledání

Sochařství v přírodě

S.v.p. je idea propojující přírodní prvky a tvary s uměním, konkrétně se sochařstvím, popř. krajinotvorbou.

Myšlenka uměleckého ztvárnění skal se objevuje už v helénismu, jak dokládá Vitruvius, který se zmiňuje o architektovi Deinokratovi, který byl ve službách Alexandra, a který měl v úmyslu proměnit horu Athos v gigantickou postavu. Později si s touto myšlenkou pohrává i Michelangelo, který v roce 1505 chtěl z jedné skály v Carraře vytesat obrovitou sochu obrácenou k moři.

Největší rozmach propojování umění a přírody byl za éry manýrismu, tedy v rozmezí 16. a 17. století. Tehdy vznikaly přírodní parky, v nichž se snoubila "artificialia et naturalia" (přírodní s umělým). Jednalo se o demonstraci schopností člověka ve vztahu k přírodě (grotty, jeskyně, přírodní božstva).

S.v.p. se rozvíjelo i v barokním umění, šlo o vyjádření zbožnosti (kalvárie, svaté hory, boží hroby, skalní oltáře, světci). U nás to byl např. Matyáš Bernard Braun v Novém lese. V 19. století to byla zase tvorba Václava Levého, kdy tímto umělci vyjadřovali své vlastenectví (pantheony, wallhaly). Ve 20. století tvořil sochy v přírodě Stanislav Rolínek na Moravě a Vojtěch Kopic v Čechách. V druhé polovině 20. století se rozvíjel vztah sochařství v krajině a vznikala díla zařaditelná do land artu, protože vznikala spíše sestavováním z přírodnin. V současné době se můžeme setkat s příklady soch v krajině, které sem byly přeneseny druhotně; umělec tak pozoruje a zkoumá vztah, kdy socha v místě "zapustí kořeny". Tradice tvoření pod širým nebem je udržována konáním sochařských sympózií či dílen, kdy je ale většinou k dispozici materiál přemístěný, resp. přivezený, tj. nikoliv původní (místní).

Nejčastějším kamenným materiálem při vytváření soch v přírodě jsou pískovcové bloky, což je dané jejich častým výskytem na našem území a vlastnostmi vhodnými k sochařské práci.

Související pojmy: → socha, → sochařství, → kámen, → umění, → land art, → krajina, → krajina kulturní, → krajinotvorba, → manýrismus, → baroko, → park přírodní, → grotta, → jeskyně, → místo, → kalvárie, → genius loci, → tradice, → sympozium, → dílna.

L:
PREISS, Pavel. František Antonín Špork a barokní kultura v Čechách. Praha : Paseka, 2003, 608 s.
HANZL, Zdeněk a kol. Kámen v rukodělné výrobě českého venkova. Prah a: Lidové noviny, 2003, 266 s.

Daniela Hořejší 11.5.2016

Na hesle se spolupodíleli uživatelé

Danielah, Zofka777