Z Arts Lexikon
Přejít na: navigace, hledání

Socha

Dívka s mušlí od Léopolda Mořice, most Alexandra III, Paříž, Francie. Zdroj: Wikimedia Commons. Autor: Myrabella, 2014. Přístup z: [1]
Gojo Ohashi 2. Kamenná socha Benkei a Ushiwakamaru na úpatí mostu, Kjótó, Japonsko. Zdroj: Wikimedia Commons. Autor: Haruo.takagi, 2014.Přístup z: [2]
Památník obětem komunismu, Praha, Újezd. Sochy znázorňující chátrající orgány a "rozpad" lidí za komunismu v bývalém Československu. Sochy Olbrama Zoubka a dílo architektů Jana Kerela a Zdeňka Hoelzela. Zdroj: Wikimedia Commons. Autor: Abir Anwar, 2009. Přístup z: [3]
Opravená socha sv. Prokopa ošetřovaného indiánem, Český Šternberk (pod hradem). Foto: Eva Heřmanová, 2004

Slovník pojmů z dějin umění definuje s-u. jako plastické zobrazení především postavy lidské či zvířecí, jejímž cílem je zdobit vnitřní či vnější prostor – fontány, oltáře, pomníky, ať už v architektonickém či přírodním prostředí. S. je též typická tím, že ji chybí praktické využití a má jen estetickou funkci.

S. se též může vyskytovat čistě ve volném prostoru, když je uvolněna z vazby se stavbou, tudíž je opticky vnímatelná ze všech stran. Pojetí s. je v průběhu dějin velmi proměnlivé ať už ve smyslu formy, materiálu, funkce či námětu. Součástí s. bývá většinou podnožní deska či plint. (Blažíček, Kropáček)

Dle Baleky je s. tvořena dvěma základními technikami: skulpturou, kdy s. vzniká odebíráním hmoty z bloku určitého materiálu, či plastikou, která vzniká přidáváním hmoty a jejím tvarováním. Blažíček a Kropáček ve svém slovníku ještě dodávají třetí techniku, kterou je kovotepectví.

S. je trojrozměrná a má svůj pevný či lineární obrys. S. může působit hmatovými, světelnými aj. vlastnostmi. Např. mramor odráží světlo, bronz je vhodný k jemné modelaci povrchu, tvrdé kameny mají vliv na jednoduchost s-y, alabastr či pískovec umožňuje vykreslení detailů, pochromované s-y dodávají lesk apod. S. je povětšinou vázána na postavy, jako např. busta, figura, sousoší, madona či pieta; a zvířata ať reálná či bájná. S-y bývají často odděleny od okolního prostředí soklem, nikou, rámem, konzolou či baldachýnem, avšak není vyloučeno ani umístění s. do úplně volného prostředí. (Baleka)

Související pojmy: → busta, → figura, → sousoší, → madona, → pieta, → park sochařský, → umění, → prostor veřejný, → umění ve veřejném prostoru, → sochařství, → sochař, → sokl, → nika, → rám, → konzola, → baldachýn, → land art, → skulptura, → plastika, → kovotepectví, → řezbářství, → interiér, → exteriér, → fontána, → oltář, → pomník, → architektura, → námět, → detail.

L:
BLAŽÍČEK, Oldřich, KROPÁČEK, Jiří. Slovník pojmů z dějin umění. Praha : Odeon, 1991, s 194-195.
BALEKA, Jan. Výtvarné umění - výkladový slovník. Praha : Academia, 1997, s. 338.

Ivana Frantová 13.5.2015

Na hesle se spolupodíleli uživatelé

Fantomas, Iv-fr, Jitka Černá, Zofka777