Z Arts Lexikon
Přejít na: navigace, hledání
(Založena nová stránka s textem „== Směnka == ''Listinný cenný papír, v němž výstavce s-y sám slibuje, že určitou peněžní částku zaplatí'' ('''s.''' ''vlastní''), ''anebo…“)
 
(Žádný rozdíl)

Aktuální verze z 10. 10. 2019, 22:25

Směnka

Listinný cenný papír, v němž výstavce s-y sám slibuje, že určitou peněžní částku zaplatí (s. vlastní), anebo přikazuje určité osobě platit (s. cizí, tratta) ve prospěch osoby v listině vyznačené (remitenta) a pozdějších nabyvatelů listiny. S. vydaná vlastní je ta, v níž trasant sám se označuje trasátem. Vydatel cizí s-y se zve trasant (směnkovatel) a ten, komu v ní příkaz platební uděluje, trasát (směnečník). Zajišťovací s. slouží k zajištění plnění peněžitého závazku. Peněžitý závazek lze zajistit formou běžné nebo bianko s-y.

S. je indosovatelná, tedy převeditelná na jiného majitele i když neobsahuje doložku na řad. Výjimkou je případ, kdy obsahuje rektadoložku, která ze s-y učiní cenný papír na jméno rubopisem nepřevoditelný; hovoříme potom o rektas-e. Druhou výjimkou je situace, kdy k indosaci směnky došlo po protestu pro neplacení nebo po uplynutí lhůty k protestu. Takové s-y jsou neindosovatelné. Převod (indosament) musí být učiněn v písemné formě na s-u nebo směnečný přívěsek a musí být podepsán převodcem (indosantem).

S-y se liší podle své doby platební na denní (splatné v určitý den), na viděnou (a vista) nebo určitý čas po viděné splatné. S-ou na vlastní řád zve se s., v níž trasant sám se udává za remitenta.

S. může být vystavena: • na viděnou, • na určitý čas po viděné, • na určitý čas po datu vystavení, • na určitý den.

Uplatnění práv ze s-y je vázáno na listinu jako takovou. Při ztrátě s-y existuje možnost nahradit práva z tohoto cenného papíru usnesením soudu, které současně s-u zneplatní.

Historicky je s. doložitelná již od 11. stol. v severoitalských městech známých obchodem. Zpočátku se vyskytovala jako s. vlastní splatná na místě odlišném od místa vydání a sloužila zejména zprostředkování platů na vzdálená místa. Platby probíhaly zejměna prostřednictvím veřejně autorizovaných bankéřů. Listinou (cambium) se banka zavázala vůči remitentovi, který u ní složil peníze, že na místě určení sama nebo svými obchodními přáteli částku vyplatí. Vedle s-y vlastní se od 13. stol. vyskytovala i s. cizí – původně se jednalo o dopis vydávaný campsorem, jímž tento (trasant) poukazoval svého obchodního přítele v místě určení (trasáta), aby vlastní s-u trasantem současně vydávanou vyplatil remitentovi nebo podle jeho příkazu jiné osobě. Postupně se začal samotný dopis užívat jako podklad směnečného práva i závazku.

Místní směnečný obchod s vlastními s-ami začal být omezován kanonickým zákazem úroků, protože byl pokládán za lichvu a s. cizí ovládla směnečný obchod téměř úplně. Směnečný řád v zemích Rakouských byl vydán r. 1763. V německých zemích se kvůli roztříštěností zákonných úprav začaly projevovat unifikační snahy, které vyústily r. 1847 na konferenci v návrh směnečného řádu. Tento řád byl jednotlivými státy postupně prohlášen za zákon. V Rakousku se tak stalo r. 1850.

Vsoučasnosti právní úpravu kolem s-k zajišťuje zákon č. 191/1950 Sb. směnečný a šekový.

Související pojmy: → šek, → zákon, → právo, → konference, → unifikace, → obchod, → lichva, → banka, → město, → papír cenný, → trh, → peníze, → zajištění.

L: PROTIVÁNEK, Daniel. Předložení směnky k placení: Bakalářská diplomová práce [on-line]. [cit. 2015-10-7]. Brno, 2017, s. 10. Dostupné na Internetu: <https://is.muni.cz/th/cja8g/BC_prace.pdf>; Indosace směnky a její cesse [on-line]. epravo.cz: Praha 1, 31. 5. 2001, © 1999–2019 [cit. 2015-10-7]. Dostupné na Internetu: <https://www.epravo.cz/top/clanky/indosace-smenky-a-jeji-cesse-8375.html>; Zákon č. 191/1950 Sb. směnečný a šekový Ottův slovník naučný : illustrovaná encyklopaedie obecných vědomostí. Díl dvacátý třetí. Praha : Argo, 2002, 1169 s.;

Na hesle se spolupodíleli uživatelé

Echo