Z Arts Lexikon
Přejít na: navigace, hledání

Sloup morový

Morový sloup na návsi, Blučina (okres Brno-venkov) z roku 1720, v barokním stylu, zdobený sochou Immaculaty a sochami světců sv. Floriana, sv. Rosalie, sv. J. Nepomuckého a sv. Barbory (blíže viz [1]), 2013. Autor: RomanM82. Zdroj: Wikimedia Commons. Přístup z: [2]
Ozdobný viniční sloup z časů rozkvětu trojského vinařství z 18. století. Viniční ("morový") sloup. Trojská ulice, Praha - Troja, kulturní památka (blíže viz [3], popř. [4]), 2015. Autor: Horakvlado. Zdroj: Wikimedia Commons. Přístup z: [5]
Sloup se sousoším - Morový sloup (Moravská Třebová), Nám. T. G. Masaryka, Moravská Třebová, (okres Svitavy), z let 1718-1720, autorem sloupu a jeho sochařské výzdoby je olomoucký sochař Jan Sturm, kulturní památka (blíže viz [6]), 2013. Autor: Lehotsky. Zdroj: Wikimedia Commons. Přístup z: [7]
Morový sloup, Zákupy (okres Česká Lípa), 2012. Zdroj: Wikimedia Commons. Autor: VitVit. Přístup z: [8]

S-y.m-é. se stavěly jako díkůvzdání, že světec (obvykle patron neb patroni města a zejména Panna Marie) ochránili město před morovou nákazou. S.m. se také stavěl jako vyjádření prosby, aby se mor nerozšířil až do města, když už se vyskytl někde v okolí. S-y.m-é. se tedy vztyčovaly jako vítězné a ochranné.

Někdy se místo označení sloup používá výstižnější termín statue. S.m. bývá často sloupem mariánským (zasvěceným Panně Marii) nebo také sloupem trojičním, záleží jen na tom, zda událostí či popudem ke vztyčení sloupu byl mor. Mariánský i trojiční sloup může tedy být zároveň morový, oficiální název ovšem záleží na konvenci.

Mariánské sloupy jsou koncipovány tak, že na sloupu stojí socha Panny Marie. Jejich předobrazem je mnichovský Mariensäule z roku 1638. Tento typ sloupů nalezneme v Praze i v Brně. Sloupy Nejsvětější Trojice (tzv. trojiční) mají svůj vzor ve sloupu na vídeňské ulici Graben z roku 1679. Dle něj byl v letech 1716–1754 postaven monumentální sloup na Horním náměstí v Olomouci (vysoký 35 m, zapsán na Seznam světového dědictví UNESCO v roce 2000).

Ve středověku byly morové epidemie poměrně časté, zvláště hrozný byl mor v polovině 14. století, který zahubil zhruba třetinu obyvatel západní Evropy. Protože lidé považovali mor za boží trest, snažili se svými modlitbami a stavebními akcemi typu s-u.m-ého. boha usmířit (prostřednictvím světců a Panny Marie). S.m. můžeme vnímat jako obětinu svého druhu (pokud byla stavba prosebným aktem). S-y.m-é. se masově začaly v katolických zemích stavět po tridentském koncilu (v 17. a 18. století). Představují vrcholná barokní díla. Bývají zdobeny sochami předních umělců své doby. V 18. století již najdeme s.m. takřka v každém českém a moravském městě (obvykle na náměstí). Do konce 19. století představoval mor nemoc neléčitelnou a ještě v 18. století se jako jediný způsob ochrany před nákazou doporučovaly modlitby.

Sloupy obou typů jsou zdobeny sochami světců, obvykle zemských patronů, oblíbených mučedníků a mučednic a ochránců proti moru (sv. Roch se psem, který ho vyléčil; sv. Šebestián, jehož smrt byla spojována s morovou ranou, sv. František Xaverský a sv. Karel Boromejský, o kterých se tvrdilo, že uměli zázračně uzdravovat; sv. Barbora, patronka umírajících). Na Moravě byl v podnoži sloupu často otevřený hrob (odkaz na legendy světců i memento mori).

Sloup postavený jako díkůvzdání za to, že se nákaza do města nedostala, najdeme např. v Bělé pod Bezdězem, v Mnichově Hradišti, v Potštátu. V jiných městech, kde mor zuřil, s-y.m-é. nejsou vůbec (např. Tábor, Domažlice, Benešov, Humpolec).

Pomník v dnešním slova smyslu byl objeven až v 19. století, do té doby se na paměť tragických a jiných významných událostí budovaly sakrální objekty. U těchto objektů se někdy konávaly i bohoslužby – v době výskytu nákazy bylo praktičtější konat bohoslužbu pod širým nebem, aby se nezvyšovalo riziko přenosu jako v uzavřené prostoře kostela (s tímto se počítalo při stavbě sloupu v Nymburce).

Související pojmy: → memento mori, → bohoslužba, → kostel, → sloup, → legenda, → světec, → patron, → socha, → mučedník, → modlitba, → náměstí, → baroko, → koncil, → umělec, → UNESCO, → středověk, → pomník, → památka drobná, → sloup, → kult mariánský.

L:
VONDRUŠKOVÁ, Alena. Jařmo, parkán, trdlice, aneb, Výkladový slovník historických pojmů, které upadají v zapomnění. Praha : Grada, 2011, s. 100.
SLOUKA, Jiří. Mariánské a morové sloupy Čech a Moravy. Praha : Grada Publishing, 2010, 240 s.
ADAMCOVÁ, Kateřina. Geneze a proměny mariánských, trojičních a dalších světeckých sloupů a pilířů v období baroka v Čechách. In: Průzkumy památek 1/2014, ročník 21, s. 89-110. Přístup z: [9]

Odkazy:
MonumNet. Nemovité památky. Morový sloup. Přístup z: [10]
Světecké sloupy a pilíře v informačním systému (GIS) NPÚ. Přístup z: [11] a [12]

Anna Goldmanová 10.4.2015

Na hesle se spolupodíleli uživatelé

Bludišťák, Echo, MONUDET, Zofka777