Z Arts Lexikon
Přejít na: navigace, hledání
(Založena nová stránka s textem „== Slepotisk == ''Grafická technika, která neužívá k tisku barvy, ale slouží k vyražení reliéfu matrice do podkladu''. Podkladem může být kat…“)
 
(Žádný rozdíl)

Aktuální verze z 6. 10. 2019, 14:08

Slepotisk

Grafická technika, která neužívá k tisku barvy, ale slouží k vyražení reliéfu matrice do podkladu. Podkladem může být kateriál, který je tvárný a dokáže držet vyražený tvar, např. papír, kůže. Využívá se někdy jako doplnění jiných grafických technik i samostatně.

Pokud chceme použít jako podkladový materiál papír, je možné jej namočit. Nevýhoda tohoto postupu je,ž e papír ztrácí ostrost hran otiskované struktury. Můžeme tomu předejít tím, že papír necháme na reliéfu matrice uschnout. Pokud bychom tiskli na suchý papír, hrozilo by jeho protržení.

S-em se zdobyly vazby knih vázaných v kůži (včetně hřbetu knihy) již od konce románského období. Technika dosáhla svého rozmachu v gotickém období u tmavých třísločiněných teletin a karmínově zbarvených kozin.

Technika spočívá v tom, že se mírně ohřáté slepotiskové náčiní vtlačuje do vlhké kůže, která v místě otisku ztmavne. Používají se mosazné filety s jednoduchými nebo vícenásobnými linkami, negativně ryté okrasné kapitálkové filety a tlačítky (kolky, razidla), vždy na delší straně mírně zaoblené, obloučky, knihařské rolny (válečky, kolečka) pro usnadnění ornamentálního zdobení v pásech a později plotny, čárkovací želízka (zv. čárkovátka) se zakulacenými rohy z oceli.

Jednoduché linkování s prostým rámem bývá někdy doplněno kolky s vegetativními, zoomorfními a figurálními motivy. Reliéf negativního otisku tlačítek vystupuje, stejně jako u ornamentálních pásů vytvořených v 2. pol. 15. stol. knihařskými rolnami (válečky). Rámová kompozice přetrvala i u renesanční výzdoby.

Se s-em se kombinovaly techniky jako řezba do kůže (do silnějších kůží), tepání a puncování. Slepotiskové nářadí s pozitivně řezanou kresbu od 2. pol. 16. stol. umožilo vtlačený reliéfní otisk rolen a středových ploten zkombinovat se zlacením. V pol. 17. stol. se hojně využívala slepotisková výzdoba na bílých vepřovicových vazbách. Až do pol. 18. stol. jsou pro hlazené bílé celopergamenové vazby typické zlacené kartuše ve středu desky.

Slepotisk se užívá jako ozdobná technika užívaná zřídka např. na přáních, samostatných grafických listech, biliografiích apod.

Související pojmy: → zlacení, → motiv, → knihtisk, → knihvazačství, → ornament, → kompozice, → renesance, → styl románský, → ocel, → kapitálka, → mosaz, → reliéf, → grafika, → kniha, → karmín, → biliografie, → kresba, → gotika, → řezba, → kartuš, → papír, → matrice, → pergamen.

L: MICHÁLEK, Ondřej. Magie otisku: grafické techniky a technologie tisku. Brno: Barrister & Principal ve spolupráci s Vysokým učením technickým v Brně - nakladatelstvím VUTIUM, 2016, s. 56. ISBN 978-80-7485-098-1; NOVOTNÝ, Jan. Technika výzdoby vazeb In: Encyklopedie knihy [online]. Knihovna AV ČR, © 2019 [cit. 2019-10-6]. Dostupné z: <http://www.encyklopedieknihy.cz/index.php?title=Technika_v%C3%BDzdoby_vazeb&oldid=16032>.[[Kategorie:Hmotná kultura]

Na hesle se spolupodíleli uživatelé

Echo