Z Arts Lexikon
Verze z 21. 6. 2015, 00:16, kterou vytvořil MONUDET (diskuse | příspěvky) (funkce pro uchování staveb atd. je samozřejmě také nepominutelná)

(rozdíl) ← Starší verze | zobrazit aktuální verzi (rozdíl) | Novější verze → (rozdíl)
Přejít na: navigace, hledání

Skanzen

(ze švédštiny chansen = šance, opevnění, hradby)

Název vznikl podle prvního muzea v přírodě u Stockholmu, založeného v roce 1891 Arturem Hazeliem. Termín s. je dnes běžně užíván zejména a pouze v Česku, na Slovensku a v Polsku. Zpočátku se užíval jen ve spojitosti s muzei a prezentacemi lidové kultury a architektury v přírodě, později se začal užívat i pro terénní prezentace v dalších oblastech kulturního dědictví (tradiční venkovské společenství, městská kultura, industriální prostředí, archeologické památky – např. ekomuzea, hornická a industriální muzea, archeologické skanzeny apod.).

Mezi synonymické, resp. odvozené pojmy k pojmu s. patří např. muzeum v přírodě, muzeum lidové architektury v přírodě, národopisné muzeum v přírodě, resp. archeoskanzen, archeologický park apod.

Pojem s. je užíván v různých významech, kdy je jím označováno nejčastěji: 1. klasické muzeum původní lidové architektury nacházející se pod širým nebem (např. Přerov nad Labem), kdy ve většině případů jde o svozy a soustředění takovýchto originálních objektů na vybrané místo; původní objekty byly na svém dosavadním stanovišti (zpravidla v rámci určitého kulturního regionu) rozmontovány a nově uspořádány ve s-u, což v řadě případů přestavovalo zcela poslední možnost záchrany těchto objektů; 2. „muzeum“ replik lidové architektury (např. Lysá nad Labem, popř. areál BOTANIKUS v Ostré nad Labem); 3. „muzeum“ v podobě nově vystavěného středověkého městečka (např. městečko Řepora, dříve Tuležim), a to tzv. „na zelené louce“; 4. soubor původních technických staveb (průmyslový skanzen, hornický skanzen, železnorudný důl, vápencový lom, vodní hamr, skanzen výroby dřevěného uhlí, kamenický skanzen aj.); 5. s. zemědělský (v podobě rekonstruovaného statku či zemědělské usedlosti, užíváno je též označení selské „muzeum“); 6. soubor rekonstruovaných archeologických nálezů obytných budov (archeologický skanzen, archeoskanzen, archeopark, ale např. i keltský s.); 7. atraktivní historické části měst, které byly nadměrnou turistifikací přeměněny na inscenizované kulisy pro turisty, tj. části měst bez běžného autentického života rezidentů, kde označení s. má pejorativní význam; 8. speciální s. (např. pohraniční skanzen aneb „muzeum“ železné opony; vojenský skanzen).

Výrazným znakem současných s. je to, že vedle klasické expozice jsou zpravidla doplněny i názornými živými ukázkami souvisejících aktivit (kovář v kovárně či na hamru, práce na hrnčířském kruhu, chov domácího zvířectva, mlácení slámy, fungování dochovaného vybavení apod.).

Vedle primární vzdělávací a konzervační funkce plní s. obvykle i funkci relaxační a více nebo méně komerční; někdy mohou mít s-y návaznost i na vědecký výzkum (např. v rámci experimentální archeologie).

Související pojmy: → muzeum, → muzeum lidové architektury v přírodě, → park archeologický, → replika, → turistifikace, → inscenizace, → archeoskanzen, → muzeum národopisné, → národopis, → architektura lidová, → skanzenizace, → turismus kulturní.

L:
DVOŘÁČEK, Petr. Skanzeny České a Slovenské republiky. Praha : Academia, 2010, 179 s.

Eva Heřmanová, Jan Jarolímek 5.5.2012

Na hesle se spolupodíleli uživatelé

Bludišťák, Fantomas, MONUDET, Zofka777