Z Arts Lexikon
Přejít na: navigace, hledání

Schody

S. představují architektonický prvek určený k propojení různých výškových úrovní budovy, případně terénu. Někdy se pojem užívá jako synonymum slova schodiště, kterýžto ovšem bývá častěji používán k pojmenování celého prostoru, v němž jsou samotné schody umístěny. S. se skládají ze šikmého nosníku (schodnice) a z jednotlivých stupňů (schody – vodorovná plocha schodů se nazývá stupnice, boční svislá plocha podstupnice). Pro bezpečný pohyb bývají s. opatřeny zábradlím.

Dle způsobu výstupu dělíme s. na přímé, pravotočivé (nejčastější) a levotočivé. Dle umístění rozlišujeme s. vnitřní a vnější, sklepní, přízemní atd., dle materiálu nespalné, spalné, polospalné, dle konstrukce podporované a samonosné, dle důležitosti hlavní a vedlejší, požární atd.

Dle toho, jak jsou schody na konci uchyceny, rozlišujeme s.

  • visuté – stupně jsou na jednom konci zazděny do ohradních zdí schodiště a na druhém konci volné,
  • schodnicové – stupně jsou na jednom konci zazděny, na druhém zapuštěny do kamene schodnice,
  • pilířové – stupně spočívají na klenbách,
  • vřetenové – oba konce stupeňů jsou zazděny do zdi (zeď nacházející se mezi rameny s-ů se zve vřeteno).

Venkovní s. se dělají z trvanlivých materiálů (žuly, mramoru, pískovce, betonu apod.). Venkovní, ale i vnitřní s. mohou být různě architektonicky vyzdobeny sedátky, výklenky, sochami aj. S. před místností mají mít před vchodem do místnosti širší vodorovnou plošinu, tzv. odpočívadlo či podestu.

Zděné s. se v současnosti již nedělají; stavěly se tak, že pod rameny s-ů se klenuly klenby, na které se vyzdily stupně buď z cihel nebo z plochých kamenů, např. z břidlicových ploten. Pro svoji elastičnost jsou k chůzi nejvhodnější s. dřevěné. Železné s. jsou ohnivzdorné a bývají nejčastěji zřizovány v továrnách. Mramor se používal u reprezentativních budov. Ve venkovské architektuře se dříve dělaly s. dlabané v zemině nebo hornině, zpevněné obložením či vyzdívkou.

Nejstarším typem volných dřevěných s-ů jsou stupně dlabané v kmeni nebo ostrev (kmen se zkrácenými výběhy větví). Nejjednodušší typ s-ů s konstrukčně oddělenými částmi jsou s. s trámkovou schodnicí (schodnicemi) a stupni přibitými z přitesaných (půlených) trámků. S. žebříkové již mají schodnice i stupně z fošen. Ve zděných stavbách bývají s. kamenné či zděné někdy ještě obkládané.

S. točité jsou prostorově úsporné, proto se užívaly na hradech, v kostelních věžích apod. Nejúspornější jsou kružnicové schody vřetenové. Jezdecké s. jsou určeny pro jízdu na koni. Byly budovány ve středověku (např. s. vedoucí do Vladislavského sálu na Pražském hradě). S. mlynářské mají trojúhelníkové stupně, jsou prostorově úsporné, avšak nepohodlné. S. oslí v podstatě nejsou s., nýbrž rampa vedená zpravidla po obvodu stavby. Název pochází od podobných středověkých ramp, po nichž osli nosili stavební materiál. S. svaté – v době baroka vznikaly v poutních i klášterních chrámech kaple sv. s-ů (např. u Minoritů v Brně, v Karlově v Praze), které měly imitovat s. o 28 stupních, po nichž kráčel Kristus z Pilátova úředního domu k soudu. Sv. Helena nechala tyto s. přivézt z Jeruzaléma na lodi do Říma, kde byly uschovány v kostele Santissimo Salvatore alla Santa Scala.

Související pojmy: → klášter, → chrám, → kaple, → pouť, → baroko, → středověk, → věž, → mramor, → socha, → architektura, → klenba, → synonymum, → pilíř, → zábradlí.

L:
DUDÁK, Vladislav, POŠVA, Rudolf, NEŠKUDLA, Bořek. Encyklopedie světové architektury: od menhiru k dekonstruktivismu. Praha : Baset, 2002, s. 883.
SYROVÝ, Bohuslav. Architektura: naučný slovník. Praha : Státní nakladatelství technické literatury, 1961, s. 266.
Ottův slovník naučný : illustrovaná encyklopaedie obecných vědomostí. Díl dvanáctý. Praha : Paseka, 1998, 1137 s.

Odkazy:
Schody. In: Encyklopedie architektury a stavitelství [online].Václav Frolec [cit. 2015-6-6]. Přítup z: [1]

Anna Goldmanová 7.6.2015

Na hesle se spolupodíleli uživatelé

Echo, Zofka777