Z Arts Lexikon
Přejít na: navigace, hledání

Sampling (samplování)

Pojem s. (z angl sample = vzorek) je oblasti kultury a marketingu užíván ve dvou základních sférách:

V oblasti hudby je obecném smyslu pojmem s. označována 1. základní remixová technika, spočívající v užívání cizích uměleckých prvků v novém kontextu (základní tvůrčí prvek remixové kultury); v užším technickém smyslu potom s. představuje 2. proces převodu analogového spojitého signálu na dvojkový, digitální (podrobněji viz MIDI slovník) nebo 3. práce se zvukovými vzorky (tzv. vzorkování) nebo i jen 4. proces vytváření zvukových vzorků nebo 5. znovuvyužití části zvukové nahrávky jako součást jiné nahrávky. Pro práci se samply (tj. samplování ve významu ad 3, 4, 5) jsou vyvinuty specializované hudební programy.

Sampl je vybraná část skladby nebo její zvuková linka (basová, rytmická, vokální aj.), která je použita v rámci skladby jiné. Dnes existují obsáhlé databáze volně stažitelných samplů využívané (nejen) diskdžokeji; k tomu navíc i současné technologie umožňují získat (vysamplovat) v podstatě kteroukoli část libovolné skladby v elektronické podobě (Fendrychová).

Podle Wikipedie bylo s. jako technika vytváření skladby s využitím částí nahrávek jiných skladeb v 80. letech 20. století silně kritizováno, jednak pro vykrádání již vytvořených děl, jednak jako pseudoumění, které nevyžaduje žádné hudební vzdělání. Dnes je ale s. běžnou součástí hudební tvorby a používá se i mimo své tradiční žánry (rap, house). Viz Wikipedie.

Podle Navase existují tři vývojové fáze s. v širším kulturním kontextu. První spadá do 19. století a souvisí s rozvojem technologií umožňujících mechanickou reprodukci obrazu (tisk, litografie), kdy se pracovalo zejména se záznamy okolního světa – samploval se svět sám o sobě. Druhá fáze s. začíná se začátkem 20. století a je spojena s vynálezem záznamových technik (fonograf, fotografie, filmový pás, mikrofilmy), s prvními formami jednoduchého kopírování, s počátky techniky koláže a fotomontáže. Třetí fáze s. začíná zhruba v 80. letech 20. století a trvá do současnosti. Je spojena s nástupem nových médií a s řádově vyšší technickou úrovní, kdy tvůrci nejsou limitováni ničím, resp. jsou limitováni již jen vlastními estetickými preferencemi. (Navas, 2010; Fendrychová)

Navas vyslovuje i myšlenku, že s. je příčinou „smrti autora“ a přebírá tak myšlenky Rolanda Barthese a Michela Foucaulta, kteří ovšem hovoří o smrti autora v literárním prostředí. Navas tuto ideu používá v širších kulturních souvislostech, kdy podle něj se význam díla se přesouvá z autora na recipienta (příjemce). Role autora je zatlačena do pozadí, neboť autorem může být v kterémkoliv okamžiku kdokoli s dostupnou technologií; autor jakožto nezpochybnitelný vlastník idejí se stává přežitkem. (Navas, 2008)

V oblasti marketingu lze s. přeložit jako vzorky zdarma. Dle Karlíčka je s. 6. klasickým nástrojem podpory projede umožňující vyzkoušením produktu. Pokud si potenciální zákazník produkt vyzkouší, a ten se mu zalíbí, vzrůstá pravděpodobnost, že produkt následně zakoupí.

S. je typický zejména pro FMCG (Fast moving consumer goods), ale nabízí vyzkoušení i u dražších produktů. S. bývá využíván při uvádění nových produktů na trh, a to zejména v případě, kdy je produkt inovativní a vyžaduje přímou zkušenost. S. je považován za nejefektivnější nástroj stimulující vyzkoušení produktu. Dle Kozla lze využívat s. při marketingovém výzkumu, tzv. Beta testu. Zákazníkům je poskytnut vzorek např. šampón - respondenti pak budou na základě jednoho či dvou použití výrobek hodnotit.

Podle Karlíčka jsou k s. nejčastěji využívána místa s velkou koncentrací lidí, jako např. ulice, náměstí, veletrhy, festivaly atp. S. může probíhat také neosobní formou, kdy např. je součástí direct mailu, tištěné reklamy atp. Velmi často probíhá s. rovněž v místě prodeje. V tomto případě je totiž prodleva mezi vyzkoušením produktu a možností jeho zakoupení relativně nižší. Velmi účinný bývá s. v místě prodeje zejména tehdy, pokud je propojen s další promoakcí, např. slevou či dárkem.

Související pojmy: → remix, → remix culture, → umění, → pseudoumění, → práva autorská, → copyright, → média nová, → smrt autora.

L:
NAVAS, Eduardo. The Author Function in Remix, 2008. Přístup z: [1]
NAVAS, Eduardo. Remix[ing]. The Three Chronological Stages of Sampling, 2010. Přístup z: [2]
DAVIES, Hugh. Dejiny samplovania, 1989. Přístup z: [3]
FENDRYCHOVÁ, Tereza. Hledání společného jmenovatele – REMIX jako jednotící princip v současné kultuře. Diplomová práce, Filosofická fakulta, Masarykova universita v Brně, 2010, 61 s.
MIDI slovník. Heslo Samplování/Sampling. Přístup z: [4]
WIKIPEDIE. Heslo Samplování. Přístup z: [5]
KARLÍČEK, Miroslav, KRÁL, Petr. Marketingová komunikace: Jak komunikovat na našem trhu. Praha : Grada Publishing, 2011, 224 s.
KOZEL, Roman. Moderní marketingový výzkum: nové trendy, kvantitativní a kvalitativní metody a techniky, průběh a organizace, aplikace v praxi, přínosy a možnosti. Praha : Grada Publishing, 2006, 277 s.
KOZEL, Roman, MYNÁŘOVÁ, Lenka, SVOBODOVÁ, Hana. Moderní techniky a metody marketingového výzkumu. Praha : Grada Publishing, 2011, 304 s.

Eva Heřmanová 25.8.2012, Kristýna Boková 9.1.2013

Na hesle se spolupodíleli uživatelé

Quido Meruňka, Zofka777