Z Arts Lexikon
Přejít na: navigace, hledání

Reliéf

(it. rilievo, fr. relief)

Synonymicky též anaglyf, anaglypt, s významem 1. z plochy vystupující plastická práce. Tvary jsou zpodobeny plasticky nebo skulptivně tak, že zůstávají spojeny se základní plochou materiálu, na němž jsou rozvinuty. Tato plocha může být zakřivena, např. po obvodu vázy, hlavice, podle výklenku apod. R. má pouze průčelní pohled, jemuž je pojetí tvaru a prostoru podřízeno. Může být nízký (basr.), středně vysoký, tzv. polor. (mezor., it. mezzo rilievo), vysoký (hautr., it. alto rilievo) nebo glyptický (r. en creux). Každý z nich může být použit pro všechny sochařské hmoty - slonovinu, dřevo, kámen, kov atd. Všechna prostorová pojetí mohou být uplatněna v jednom díle zároveň. R. je považován i za 2. sochařský obor blízký malířství. Termín poprvé užil C. Cennini.

R. je znám od pravěkého umění a měl významné postavení ve výtvarném umění všech světových kultur. Vysoké úrovně dosáhl ve starověkém Řecku v době Perikleově; dochoval se na četných metopách a tympanech. U Římanů byly r-y určeny k ozdobě staveb a zvěčňovaly v zobrazených výjevech na vítězných branách aj. pomnících slavné činy císařů. V křesťanském umění se začal hojněji užívat v renesanci (př. L. Ghiberti – bronzové dveře florentského baptisteria, 1401–1424; L. della Robbia – terakotové r-y). V baroku se r. objevoval nejčastěji na oltářích, ale prosadil se také v architektuře, kde byly celé části nebo jednotlivé prvky perspektivně kráceny (G. L. Bernini – Scala Regia ve Vatikáně; K. I. Dienzenhofer – okna kostela sv. Mikuláše na Malé Straně v Praze), stejně jako ve scénickém výtvarnictví (A. Palladio; dekorace v Teatro Olimpico ve Vicenze). R-y se zdobily i zvony, kašny (př. Strašrybova v Lounech, Krocínova na Staroměstském náměstí), portály, náhrobky ad. V 19. stol. se tvorbě r-ů věnoval např. B. Thorvaldsen (Vítězný průvod Alexandrův, Quirinále v Říme, 1812).

Druhy reliéfu podle užití: • vlys – pás r-u na architektuře; • stéla – náhrobní deska s r-em, sloup s nápisy a reliéfními scénami zachycující významnou událost; • plaketa, medaile, mince – oboustranné nebo jednostranné zpracování r. v kruhové v kompozici s písmem; • glyptika: a) kamej – vystouplý reliéfní motiv, b) gema – plasticky negativní reliéfní motiv na rubu průhledného kamene či skla, c) intaglio (potopený r.) – př. některé reliéfy starověkého Egypta

reliefní/reliéfový – vypuklý, př. reliefní glóbus, mapa apod.

Související pojmy: → intaglio, → gema, → kamej, → glyptik, → stéla, → vlys, → dekorace, → portál, → výtvarnictví scénické, → baptisterium, → baroko, → renesance, → kultura, → malířství.

L: Ottův slovník naučný : illustrovaná encyklopaedie obecných vědomostí. Dvacátýprvý díl, R (Ř) – Rozkoš. Praha : Paseka, 2000, s. 531; BALEKA, Jan. Výtvarné umění: výkladový slovník (malířství, sochařství, grafika). Praha : Academia, 1997, s. 306; pf.jcu.cz [online]. České Budějovice : Katedra výtvarné výchovy PF JU, © 2010 Martin Toman. [cit. 2013-5-18]. Přístup z: [1].

Anna Goldmanová 22.5.2013

Na hesle se spolupodíleli uživatelé

Echo, Joe Angrešt, Zofka777