Z Arts Lexikon
Přejít na: navigace, hledání

Pyramida egyptská

Pyramida je označení pro královskou hrobku ve tvaru jehlanu. Původ jména pyramida nebyl zatím uspokojivě objasněn - podle jedné z teorií bývá odvozován od egyptského geometrického termínu peremus, kterým se vyjadřovala výška pyramidy. Předmětem diskusí jsou také okolnosti, za nichž vznikla nejstarší z egyptských pyramid - Stupňovitá pyramida v Sakkáře. Znám není ani přesný počet pyramid, odhaduje se kolem jednoho sta (mnohé z pyramid však zatím objeveny nebyly, i když jsou doloženy písemnými prameny; jiné naopak byly v průběhu času zničeny).

První egyptskou pyramidu nechal postavit král Necerichet (známější pod svým jménem Džoser) na počátku 3. dynastie. Největší pyramidy vznikly v Gíze ve 4. dynastii pro panovníky Chufua a Rachefa. Počátkem Střední říše došlo k významným změnám ve stavbách pyramid (koncepčním i v použití materiálů). Ve Staré říši se pyramidy stavěly z kamene (hlavně vápence), ve Střední říši zejména z nepálených cihel. Pyramidy z tohoto období (konec 13. dynastie) patří zatím k nejméně probádaným. Věk stavitelů pyramid skončil na počátku 18. dynastie. Poslední král, který si pyramidu postavil, byl Ahmose I. Od této doby se malé pyramidy staly součástí soukromé pohřební architektury - už nikoli jako hrobky, ale jako nadzemní část kaple.

Pyramidy nebyly nikdy stavěny osamocené, vždy byly součástí pyramidového komplexu, který zahrnoval různé další stavby - zádušní chrám (kaple, v níž probíhaly obřady), údolní chrám (přístav na Nilu, který umožňoval dopravní spojení s komplexem po vodě), vzestupná cesta (spojnice údolního a zádušního chrámu), administrativní a hospodářské budovy, pokladnice, skladiště, hrobky ostatních členů královské rodiny apod.

Nejstarší pyramidy 3. dynastie měly stupňovitou podobu a základní orientace celého komplexu byla ve směru sever-jih. Stupňovitý tvar bývá interpretován jako jako gigantické schodiště, po němž měla faraonova duše vystoupit na nebesa. Orientace pak souvisela s představou, podle níž se faraonova duše odebrala na severní část nebe a stala se jednou z cirkumpolárních (nikdy nezapadajících) hvězd. Od 4. dynastie byl stupňovitý tvar pyramidy nahrazen čistým jehlanem a orientace se změnila ve smyslu východ-západ.

Stupňovitá pyramida

Stupňovitá pyramida krále Necericheta (Džosera) - nejstarší na světě. Zdroj: Wikipedia. Přístup z: [1]

Stupňovitá pyramida je označení pro hrobku druhého panovníka 3. dynastie Necericheta (Džosera) v Sakkáře. Tvoří ji řada staveb, které dohromady tvoří pyramidový komplex. Ten je obehnán mohutnou ohradní zdí (asi 278×545 metrů). Na všech stranách byl komplex navíc obehnán obrovským, 40 metrů širokým, hlubokým příkopem. Celý komplex byl vybudován z vápence a je považován za mezník ve vývoji světové monumentální kamenné architektury. Komplexu dominuje šestistupňovitá, 62,5 metrů vysoká pyramida, která jako jediná z objevených egyptských pyramid nemá čtvercový půdorys (109×121 metrů). Původně byla projektována jako mastaba, ta byla dvakrát rozšířena a posléze ve dvou etapách koncepčně změněna na stupňovitou pyramidu. Pohřební komora z červeného granitu leží pod pyramidou a byla přístupná schodištěm ze severu. Kolem komory se do všech stran rozvětvuje složitý systém podzemních komor. Pod východní částí pyramidy se rovněž nacházelo 11 pohřebních šachet pro členy panovníkovy rodiny.

Lomená pyramida

Lomená pyramida krále Snofrua. Zdroj: Wikipedia, Olaf Tausch, 2014. Přístup z: [2]

Tato pyramida je podle svého ojedinělého tvaru někdy nazývána také romboidální nebo pyramida "o dvou svazích". Postavil ji jako druhou ze svých čtyř pyramid zakladatel 4. dynastie Snofru. Původně byla projektována vyšší (nyní je vysoká asi 105 metrů) a jako první čistě jehlanovitého tvaru. V průběhu stavby pravděpodobně došlo vzhledem k nestabilnímu podloží ke komplikacím, které vedly ke změně úhlu stěny pyramidy (z 55° na 43°) v očekávání, že se snížením objemu zdiva sníží tlak na systém chodeb a komor uvnitř pyramidy.

Velká pyramida

Pyramida krále Chufua - největší na světě. Zdroj: Wikipedia, Nina, 2005. Přístup z: [3]

Největší ze všech známých pyramid na světě - egyptská pyramida postavená králem Chufuem v Gíze - byla už od starověku považována za jeden ze sedmi divů světa. Pyramida má čtvercový půdorys o délce strany 230 metrů a se svou výškou 146 metrů byla do postavení Eiffelovy věže nejvyšší stavbou světa. Pyramida však neudivuje jen svou velikostí, ale i složitým a technicky náročným systémem místností v její podzemní i nadzemní části. Nejnovější výzkumy prokázaly, že jádro pyramidy nebylo postaveno pouze z kamene, ale že jej tvoří částečně kompaktní kamenné zdivo a zčásti obrovské nepravidelné komory naplněné pískem. Tato důmyslná stavební metoda nejen zlevnila a zrychlila stavbu, ale zároveň zvýšila její stabilitu při zemětřeseních.

Vchod do pyramidy ležel v severní stěně (dnes používaný vstup byl násilně prolomen v 9. století po Kristu). Svažující se chodba vede do nedokončené, přibližně 30 metrů pod zemí ležící komory. Ze sestupné chodby se těsně nad základnou pyramidy odpojuje další, vzestupná chodba. Ta končí na dolním okraji tzv. Velké galerie - jednoho z vrcholů staroegyptského stavebního umění. Galerie, jejíž strop tvoří obrovská, s nesmírnou přesností konstruovaná přečnělková klenba, je ve skutečnosti pokračováním vzestupné chodby. Sloužila snad k dočasnému uložení granitových bloků, které byly po ukončení pohřebních obřadů spuštěny do dolní části sestupné chodby, aby zapečetily cestu k faraonově pohřební komoře. Od dolního konce Velké galerie se odpojuje vodorovná chodba vedoucí do tzv. Velké královniny komory. Její význam není zcela jasný, možná sloužila jako rezervní pohřební komora do té doby, dokud nebylo zřejmé, že technicky mimořádně náročná stavba vlastní pohřební komory skončila úspěchem. Pravou Chufuovou pohřební komorou se stala tzv. Králova komora. Ta leží na horním konci Velké galerie a vchod do ní chrání důmyslný blokační systém sestávající ze tří mohutných padacích desek z červeného granitu. Ze stejného materiálu byl i sarkofág položený z západní stěny pohřební komory. V severní a jižní stěně komory (podobně je tomu i v Královnině komoře) ústí úzké kanálky směřující šikmo vzhůru k povrchu pyramidy. Jejich význam není zcela jasný - podle jedněch byl kultovní a umožňoval symbolicky vystoupit faraonově duši na nebesa, podle jiných šlo o větrací šachty.

Stavba pyramid

Otázka, jak se stavěly pyramidy, která člověka vzrušuje již od antiky, nebyla dosud do všech detailů odpovězena. Již antičtí autoři uvádějí dvě základní metody stavění: pomocí dřevěných strojů nebo pomocí ramp. V současnosti převládá na základě archeologických nálezů názor, že pyramidy byly stavěny pomocí soustavy nakloněných rovin; ramp, po nichž se dopravoval kámen a další stavební materiál. Podstatná část této soustavy se nakonec stala přímou součástí jádra pyramid Při práci na staveništi se používaly jednoduché nástroje jako páky, válečky, kamenné nepravé kladky, lana atd. S jistotou lze říci, že neexistovala jedna univerzální metoda stavby pyramid, protože v různých dobách a na různých místech Egypta se pyramidy stavěly z odlišných materiálů a podle odlišných plánů.

Údaje o počtu dělníků na stavbách pyramid se na základě archeologických výzkumů stabilizují na podstatně nižších číslech, než udávali např. někteří antičtí autoři. Odhaduje se, že na stavbě Velké pyramidy pracovalo, včetně logistického zabezpečení, lomů a přepravy materiálu, asi 35 000 lidí. Na stavbách menších pyramid, např. 5. dynastie, méně než 10 000 lidí. Práce, od lámání kamene v lomech až po dokončování obložení pyramid, byla dokonale organizována. Dělníci postupně získali mimořádnou zručnost a produktivitu při práci s kamenem. V tom bylo jedno z prostých, zároveň však velkých tajemství stavitelů pyramid.

Související pojmy: → starověk, → archeologie, → egyptolog, → egyptologie, → kultura hmotná, → stavba, → technologie, → antika, → hrobka, → teorie, → termín, → jehlan, → král, → faraon, → architektura pohřební, → kaple, → kaple pohřební, → chrám, → pokladnice, → orientace, → schodiště, → komplex, → nebesa, → příkop, → mezník, → půdorys, → šachta, → zdivo, → chodba, → komora, → komora pohřební, → vchod, → umění stavební, → galerie, → klenba, → klenba přečnělková, → obřad pohřební, → podloží, → sarkofág, → logistika, → dynastie, → rampa, → organizace, → tajemství, → divy světa, → turismus kulturní.

L:
VERNER, Miroslav, BAREŠ, Ladislav, VACHALA, Břetislav. Encyklopedie starověkého Egypta. Praha : Libri, 2007, 527 s.
KROČA, Slavica. Egypt - země věčných mystérií. Praha : Nová Akropolis, 2011, 30 s. Fénix (Nová Akropolis).
VERNER, Miroslav. Pyramidy. Praha : Academia, 2008, 407 s.

Jindřich Domanja 14.1.2016

Na hesle se spolupodíleli uživatelé

Bludišťák, Djindras, Jitka Černá, Zofka777