Z Arts Lexikon
Přejít na: navigace, hledání

Průmysl kreativní (creative industry)

P.k. představují 1. odvětví lidské činnosti, jejichž výstupem je kreativní produkt (služba), tedy takový produkt (služba), jehož podstatou je lidská tvořivost, individuální kreativita, dovednosti, talent. Jedná se o průmysl, který má potenciál vytvářet bohatství a pracovní místa díky rozvoji duševního vlastnictví. (Creative Industries Mapping Document 2001); 2. oblast, kde se kultura stává "tvůrčí" investicí do produkce "nekulturního" zboží. Kreativita je chápána jako využití kulturních prostředků jakožto zprostředkujících produktů ve výrobním procesu nekulturních odvětví, a tedy jako zdroj inovace." (Žáková)

Kloudová chápe p.k. jako "odvětví podnikání, na němž se významnou měrou podílí kreativní pracovníci, jejichž výstupy jsou silně závislé na nových nápadech, uměleckém ztvárnění, výzkumu a neustálých inovacích.“ Ve vymezení kreativních průmyslů nepanuje obecná shoda a jsou předmětem akademického bádání.

Cikánek mezi odvětví p.k. zařazuje: reklamní průmysl, tvorbu počítačových průmyslů, design (módní návrhářství, grafický design, design interiérů, design produktů), fotografii, film, video, scénická umění, hudební průmysl, nakladatelský průmysl, rozhlas, televizi, videohry, výtvarné umění, architekturu.

První teoretici, kteří se zabývali problematikou kreativních průmyslů jsou Theodor Adorno a Max Horkheimer; tito filozofové Francouzské školy vnímali fenomén propojení kultury a průmyslu negativně a kritizovali jej. (Cikánek)

Pojmy kreativní průmysl (obecně tvořivý) a kreativní průmysly (výhradně v oblasti kultury) tedy mají odlišný význam.

„Koncept kreativních průmyslů vznikl v Austrálii v 90. letech, v téže době byl podporován ve Velké Británii Tony Blairem.“ (Kloudová)

Mezi respektované osobnosti, které se podílely na definování kreativních průmyslů a popularizaci tohoto termínu patří: Charles David Throsby, David Hesmondhalgh, John Hartley, John Howkins, Richard Florida. Respektované instituce, které přispívají k definování a výzkumu kreativních průmyslů jsou: DCMS (Ministerstvo pro kulturu, média a sport ve Velké Británii), Work Foundation, UNESCO, NOIE (Národní úřad pro informační ekonomie v Austrálii).

V České republice se problematikou kulturních a kreativních průmyslů zabývá Institut umění–Divadelní ústav.

Související pojmy → kreativita, → průmysl kulturní.

L:
Creative Industries Mapping Document 2001. In: SECRETARY OF STATE’S FOREWORD [online]. 2001. Přístup z: [1]
KLOUDOVÁ, Jitka a kol. Kreativní ekonomika: Trendy, výzvy, příležitosti. Praha : Grada Publishing a.s., 2010.
CIKÁNEK, Martin. Kreativní průmysly: příležitost pro novou ekonomiku. Praha : Institut umění-Divadelní ústav, 2009.
ŽÁKOVÁ, Eva a kol. Kulturní a kreativní průmysly v České republice. Praha : Institut umění-Divadelní ústav, 2011.

Odkazy:
WikiKnihovna. Kreativní průmysl. Přístup z: [2]

Mitošinková 17.6.2012, Eva Heřmanová 4.12.2012

Na hesle se spolupodíleli uživatelé

Barbora Mitošinková, Joe Angrešt, Zofka777