Z Arts Lexikon
Přejít na: navigace, hledání

Práva autorská (copyright laws)

P.a. v dnešním pojetí se začala formovat na počátku 18. stol. v Anglii (Queen Ann’s Act). P.a. v sobě zahrnují práva osobnostní a majetková. Monistická teorie chápe p.a. jako 1. jediný celek smíšeného osobnostně-majetkového charakteru, přičemž p.a. je nepřevoditelné. Dualistická teorie rozděluje p.a. na 2. práva majetková a práva osobnostní, přičemž práva majetková jsou převoditelná. Český autorský zákon je postaven na základě dualistické koncepce, přičemž převoditelná nejsou ani p. osobnostní, ani p. majetková.

Práva osobnostní zahrnují podle českého autorského zákona právo autora a) rozhodnout o zveřejnění svého díla, b) osobovat si autorství, včetně práva rozhodnout, zda a jakým způsobem má být jeho autorství uvedeno při zveřejnění a dalším užití jeho díla, je-li uvedení autorství při takovém užití obvyklé, c) na nedotknutelnost svého díla, zejména právo udělit svolení k jakékoli změně nebo jinému zásahu do svého díla, nestanoví-li zákon jinak. Je-li dílo užíváno jinou osobou, nesmí se tak dít způsobem snižujícím hodnotu díla. Autor má právo na dohled nad plněním této povinnosti jinou osobou (autorský dohled), nevyplývá-li z povahy díla nebo jeho užití jinak, anebo nelze-li po uživateli spravedlivě požadovat, aby autorovi výkon práva na autorský dohled umožnil.

Osobnostních práv se není podle české úpravy možné vzdát, tato práva jsou nepřevoditelná a smrtí autora zanikají. Po smrti autora si nikdo nesmí osobovat jeho autorství k dílu, dílo smí být užito jen způsobem nesnižujícím jeho hodnotu a, je-li to obvyklé, musí být uveden autor díla, nejde-li o dílo anonymní. Ochrany se může domáhat kterákoli z osob autorovi blízkých, osoba sdružující autory a kolektivní správce i tehdy, i když uplynula doba trvání majetkových práv autorských.

Práva majetková zahrnují podle českého autorského zákona práva autora a) své dílo užít v původní nebo jiným zpracované či jinak změněné podobě, samostatně nebo v souboru anebo ve spojení s jiným dílem či prvky a udělit jiné osobě smlouvou oprávnění k výkonu tohoto práva (jiná osoba může dílo užít bez udělení takového oprávnění pouze v případech stanovených tímto zákonem), užitím díla se rozumí zejména právo na rozmnožování díla právo na rozšiřování originálu nebo rozmnoženiny díla, právo na pronájem originálu nebo rozmnoženiny díla, právo na půjčování originálu nebo rozmnoženiny díla, právo na vystavování originálu nebo rozmnoženiny díla, právo na sdělování díla veřejnosti (zejména právo na provozování díla živě nebo ze záznamu a právo na přenos provozování díla, právo na vysílání díla rozhlasem či televizí, právo na přenos rozhlasového či televizního vysílání díla, právo na provozování rozhlasového či televizního vysílání díla, b) právo na odměnu při opětném prodeji originálu díla uměleckého, c) právo na odměnu v souvislosti s rozmnožováním díla pro osobní potřebu a vlastní vnitřní potřebu, d) požadovat na vlastníku věci, jejímž prostřednictvím je dílo vyjádřeno, aby mu ji zpřístupnil, pokud je toho třeba k výkonu práv autorských podle tohoto zákona.

Majetkových práv se autor nemůže vzdát; tato práva jsou nepřevoditelná a nelze je postihnout výkonem rozhodnutí (to neplatí pro pohledávky z takových majetkových práv vzniklé), majetková práva jsou předmětem dědictví. Trvání majetkových práv je omezeno na dobu autorova života a 70 let po jeho smrti.

Práva související s p.a. jsou dle české úpravy práva výkonného umělce k uměleckému výkonu, práva výrobce zvukového záznamu k jeho záznamu, právo výrobce zvukově obrazového záznamu k jeho prvotnímu záznamu, právo rozhlasového a televizního vysílatele k jeho vysílání, právo nakladatele. Vedle práv souvisejících existují zvláštní práva pořizovatele databáze.

Autorské dílo je dílo literární, dílo umělecké a dílo vědecké, které je jedinečným výsledkem tvůrčí činnosti autora a je vyjádřeno v jakékoli objektivně vnímatelné podobě včetně podoby elektronické, trvale nebo dočasně, bez ohledu na jeho rozsah, účel nebo význam. Autorské dílo je považováno za „vyhřeznutí osobnosti“. Za dílo se považuje i počítačový program, je-li původní v tom smyslu, že je autorovým vlastním duševním výtvorem a databáze, která je způsobem výběru nebo uspořádáním obsahu autorovým vlastním duševním výtvorem.

Licence je oprávnění nabyvatele licence dílo užít (k jednotlivým či ke všem způsobům užití díla), na základě zákonné licence či na základě licenční smlouvy. Za volné užití se považuje užití díla pro osobní potřebu fyzické osoby, jehož účelem není dosažení přímého nebo nepřímého hospodářského nebo obchodního prospěchu, nestanoví-li zákon jinak.

Copyright je anglosaský výraz pro p.a., věcná povaha copyrightu se liší od kontinentálního p.a., ale obě koncepce se postupně sbližují. Značen ©.

Související pojmy → autenticita, → produkt, → OSA (Ochranný svaz autorský), → licence, → multilicence, → copyright.

L: KROUPA, Jiří. Licenční smlouva na užití autorského díla. VEŘEJNÁ SPRÁVA: Týdeník vlády České republiky [online]. 2008, přístup z: [1]; Zákon ze dne 7. dubna 2000 č. 121/2000 Sb. o právu autorském, o právech souvisejících s právem autorským a o změně některých zákonů (autorský zákon) ve znění k 1. 5. 2012

Jiří Šimek 16.5.2012

Na hesle se spolupodíleli uživatelé

Joe Angrešt, Zofka777