Z Arts Lexikon
Přejít na: navigace, hledání
(Založena nová stránka s textem „== Podlaha == ''Povrchová úprava nášlapné plochy vnitřních prostor''. Název '''p.''' se vztahuje hlavně k umělým rovinám ze dřeva, a podlahy…“)
 
(Žádný rozdíl)

Aktuální verze z 29. 11. 2019, 23:08

Podlaha

Povrchová úprava nášlapné plochy vnitřních prostor. Název p. se vztahuje hlavně k umělým rovinám ze dřeva, a podlahy z jiných látek (např. kamenných nebo maltových) slovou obyčejně dlažby. V širším pojetí se však termín p. přenesl i na ně. Na úpravu má vliv i podnebí;

Hrubé dřevěné p-y tesařské se dříve svrchu pokrývaly ještě p-ami vlysovými nebo parketovými. P. drážkovaná vzniká tak, že se k sobě kladou prkna, která mají po jedné straně drážku a na druhé výstupek, takže prkna do sebe zapadají. P. vlysová (prkénková) skládá se obyčejně z dubových prkének, která se kladou ze středu místnosti anebo z rohů tak, aby směřovala pod úhlem 45° k ose podlahy a aby na srazech užšími konci do sebe střídavě zasahovala. Parketová p. skládá se ze čtvercových desek (parket).

V obytných místnostech se pro p-y používají tepelně dobře izolující materiály (kromě dřeva i korek, pryž, PVC aj.).

V lidovém stavitelství se p-y dělaly z hlíny, dřeva nebo se dláždily plochými kameny, cihlami či dlaždicemi. Nejstarší formou je p. z dusané hlíny smíšené s plevami, která byla hojně rozšířená až do poč. 19. stol.; nejdéle se udržela v reziduálních oblastech Karpat a přilehlém území (např. na Balkáně). Zachovala se v komorách, sýpkách, mlatech, kde se udržela až do zániku soukromého hospodaření.

Povrch hliněné p-y se upravoval mazanicí (odtud pojmenování mazaniny nebo estrichy) a ve světnici se vysypával jemným pískem (např. jižní Morava a jihozápadní Slovensko), vytvářením ornamentu pramínkem vody (jihovýchodní Morava, Záhoří aj.) či bílením. Pokročilejší formou byly někde (kupř. střední Polabí) od počátku 19. stol. prkenné/palubové p-y. V Pojizeří se běžně vyskytují v první čtvrtině 19. stol. Příliš často se neumývaly z obav před hnitím.

Trámové p-y ve chlévech (zvané též mostiny, pomoštiny, palanky) leží na trámech zvaných slzaje. Dlážděné p-y se budovaly hlavně v síních, kolem topeniště, někde i v komorách (př. Rosicko a Oslavansko, kde byly dlaždičky už v 1. pol. 19. stol.), ve sklepech a jinde. Na hliněnou se proti chladu v případě potřeby rozprostřela sláma nebo pletivo z ní, kůra z jehličnatých stromů, suché listí, rákos ap. Prkenné p-y se někde (Podkrkonoší) se ve 20. stol. pokrývaly hadrovými koberci. Linoleum se na venkov dostalo počátkem 30. let 20. stol.

Související pojmy: → architektura lidová, → koberec, → linoleum, → komora, → chlév, → ornament, → světnice, → mlat, → sýpka, → cihla, → dlaždice, → kámen, → sklep, → malta, → vesnice.

L: Ottův slovník naučný : illustrovaná encyklopaedie obecných vědomostí. Díl devatenáctý. Praha : Argo, 2002, 1131 s.; FROLEC, Václav a Josef VAŘEKA. Lidová architektura: encyklopedie. Vyd. 1. Praha: SNTL - Nakladatelství technické literatury, 1983, s. 165.

Na hesle se spolupodíleli uživatelé

Echo