Z Arts Lexikon
Přejít na: navigace, hledání

Pinakotéka

(řec. pinakotheke: pinax = deska; theke = úschovna)

1. sbírka malířských děl; obrazárna; tento zobecňující význam získal termín v období renesance, kdy začal označovat veřejné obrazárny;

2. původně v antickém Řecku místnost pro úschovu votivních obrazů darovaných chrámu (v severním křídle Propylají na Akropoli); v antickém Římě nabyla soukromé povahy a stala se síní pro vlastní sbírku obrazů, umístěnou před atriem;

- příklad některých obrazáren s použitím názvu p.: Altes Pinacothek[1], Pinacoteca di Brera[2]; avšak obrazárny mohou mít název Galerie

- protějškem p. je → glyptotéka

Související pojmy: → galerie, → lapidárium, → park sochařský.

L: BERNHARD, Marianne. a kol. Univerzální lexikon umění. Praha, 1996, s. 356; BALEKA, Jan. Výtvarné umění: Výkladový slovník (malířství, sochařství, grafika). Praha : Academia, 1997, s. 274; TROJAN, Raul, MRÁZ, Bohumír. Malý slovník výtvarného umění. Praha : Fortuna, 1996, s. 151.

Andrea Svitáková 22.10.2012

Na hesle se spolupodíleli uživatelé

Svitáková, Zofka777