Z Arts Lexikon
Přejít na: navigace, hledání

Pilastr

(fr. pilastre od lat. pila = pilíř)

P. je pilíř zabudovaný do zdi, z níž vystupuje jen z malé části. Člení se zpravidla jako sloup (patka, dřík, hlavice); působí jako projekce sloupu na zeď. Zesiluje zeď, má nosnou, členicí a zdobnou funkci (portály, okna).

P. se vyvinul z konstrukčně použité podpěry. Poprvé byl použit v minojském umění (pohřební chrám v Knossu). Odtud prvek přešel do řecké a následně do římské architektury; p. se užíval hojně (např. na římských náhrobcích). Naopak ve středověké architektuře se vyskytoval ojediněle, a to tam, kde římská architektura působila přímo (př. karolínská renesance, předbraní kláštera v Lorsch) a v románské architektuře v oblastech s římskými památkami (Toskánsko, Burgundsko, Provence).

Od renesance s jejím všeobecným opětovným přijetím římských stavebních forem patřil p. až do konce 19. stol. k nejdůležitějším prostředkům členicím a výrazovým u representativní architektury, ale také v architektuře lidové (Morava).

Související pojmy: → předbraní, → pilíř, → klášter, → renesance, → architektura románská, → architektura římská, → architektura řecká, → umění minojské, → portál, → sloup, → architektura, → renesance karolínská.

L: ALSCHER, Ludger. Lexikon der Kunst: Architektur, bildende Kunst, angewandte Kunst, industrieformgestaltung, Kunsttheorie. Band III, Li-P. Leipzig: VEB E.A. Seemann Verlag, 1975, s. 655; BALEKA, Jan. Výtvarné umění: výkladový slovník (malířství, sochařství, grafika). Vyd. 1. Praha: Academia, 1997, s. 274. ISBN 8020006095;

Anna Goldmanová 28.4.2013

Na hesle se spolupodíleli uživatelé

Arnost Jablkon, Echo, Zofka777