Z Arts Lexikon
Přejít na: navigace, hledání

Pavilon

(z franc. pavillon = původně stan, z lat. papilio = motýl, rozepjatý stan)

1. původně čtyřboký stav z volně zavěšených, vlajících textilií; nebesa nad ložem. Stavěn při zvláštních příležitostech jako slavnosti, zahradní rauty, plesy. Koncem 17. století se výraz ustálil pro každou zahradní budovu navrženou pro zvláštní účely.

2. velká, lehká stavební konstrukce s vysokou střechou připomínající baldachýn, určená k výstavním účelům.

3. menší samostatná přízemní jednoprostorová zahradní stavba různého půdorysu (době renesance a baroka obvykle centrálního), zevně i uvnitř dekorativně vyzdobená. Vyskytuje se např. v romantickém parku (tzv. čínský p.), často postaven uprostřed dispozice nebo na jiném význačném místě. V současné literatuře je zaměňován s altánem, besídkou, glorietem. Těchto staveb se nedochovalo mnoho, a to ani ve východní Asii.

4.

  • A. samostatně řešená součást většího stavebního celku (např. zvýrazněné zakončení křídel po obvodu čestného dvora). Někdy se jedná o nižší okrouhlou či mnohoúhelníkovou stavbu uzavírající u některých zámků či paláců nižší křídla veliké budovy. Od křídel se liší půdorysem a zvláštně formovanou, vyšší střechou, také bohatší architekturou odpovídající hlavní budově. Často se na p. napojují terasy a malebná schodiště vedoucí do parku.
  • B. někdy samostatná stavba v rámci areálu (např. nemocniční p.) Viz též pavilonový systém.

5. drobný věžovitý, rizalitovitě vystupující, samostatně zastřešený útvar nad hlavní římsou zámku, paláce, někdy i domu vzniklý z vyhlídkových altánů na střechách v Itálii.

6. spodní část zasazeného briliantu.

Související pojmy: → areál, → římsa, → zámek, → palác, → altán, → střecha, → rizalit, → park, → fasáda, → půdorys, → terasa, → schodiště, → architektura, → dvůr čestný, → besídka, → gloriet, → renesance, → baroko, → baldachýn, → slavnost, → raut, → ples, → výstava, → briliant.

L:
Ottův slovník naučný : illustrovaná encyklopaedie obecných vědomostí. Díl devatenáctý. Praha : Argo, 2002, s. 352.
BLAŽÍČEK, Oldřich J., KROPÁČEK, Jiří. Slovník pojmů z dějin umění: názvosloví a tvarosloví architektury, sochařství, malby a užitého umění. Praha : Odeon, 1991, s. 156.
DUDÁK, Vladislav, POŠVA, Rudolf, NEŠKUDLA, Bořek. Encyklopedie světové architektury: od menhiru k dekonstruktivismu. Praha : Baset, 2002, s. 682.
SYROVÝ, Bohuslav. Architektura: naučný slovník. Praha : Státní nakladatelství technické literatury, 1961, s. 216.
Pavilion. Encyclopædia Britannica [on-line databáze]. Encyclopædia Britannica (UK): London [cit. 2014-7-10]. Přístup z: [1]

Anna Goldmanová 8.3.2015

Na hesle se spolupodíleli uživatelé

Bludišťák, Echo, Joe Angrešt