Z Arts Lexikon
Přejít na: navigace, hledání

Parkán

Nákres parkánového prostoru. Zdroj: Web SOS Gotika. Gotické hrady. Přístup z: [1]
Letecký pohled od severozápadu na gotický hrad Landštejn. Zdroj: Web Počasí Volary. Přístup z: [2]
Městské opevnění, Kadaň, jižní parkán, pohled od západu. Zdroj: Wikimedia Commons. Autor: Lukáš Kalista, 2014. Přístup z: [3]
Kresebná rekonstrukce hradu Landštejn podle D. Menclové. Autor: Jan Heřman, 2010. Zdroj: Web Hrady-zříceniny. Přístup z: [4]
Hrad Lukov, jižní parkán, poměrně zachovalé hradby a gotická brána. Zdroj: Web e-cestujte. Přístup z: [5]
Půdorys hradu Landštejn s vyznačením parkánu (č.6) a dalšího širšího parkánu (č. 24), tzv. příhradku, kdy celý hrad je navíc obehnán i hradbami s půlkruhovými baštami. Zdroj: [6]
Hrad Orlík u Humpolce, východní parkán. Zdroj: Foto Česko. Orlík u Humpolce. Autor: Hanka Kučerová. Přístup z: [7]

(ze staroč. parchan, pargan = dřevo mezi koňmi ve stáji)

1. Příhradek, ochoz mezi hradebními zdmi města nebo hradu. U městského opevnění byl široký obvykle 10–12 metrů, u hradů byl mnohem užší. Nad příkopem býval obvykle zakončen nižší, tzv. parkánovou zdí se střílnami. To umožňovalo nasazení dvou řad obránců nad sebou a zmenšovalo pravděpodobnost proražení celého hradebního okruhu. V souvislosti s rozvojem palných zbraní býval p. (parkánová zeď) opatřována parkánovými baštami, někdy ve směru k hlavní hradbě otevřenými, aby nemohly po případném obsazení nepřítelem sloužit jako opěrný bod oproti hlavnímu opevnění. Na p-u se často konaly turnaje, chovala se zde zvířata (divoká prasata, psi, medvědi), v případě nebezpečí zde mohl být chráněn dobytek i movitý majetek okolního obyvatelstva. Někdy se p. užíval i jako hradní zahrada.

Při rušení městských hradeb na místě p-u často vznikla ulice (viz názvy Parkán, Parkány, Parkánská, Na Parkánech apod.)

2. Plot z prken.

Jde o součást fortifikačního systému (tj. zesilující prvek zmenšující riziko prolomení) opevnění gotických hradů či měst, v podstatě o prostor umožňující chráněný pohyb obránců daného objektu, nejčastěji lučištníků. U hradů i měst jde o pás terénu před hlavní (vyšší) hradbou, opatřený na vnější straně nižší, tzv. parkánovou hradbou, resp. parkánovou zdí nebo ochranným valem. P. mohl být v některých případech zdvojený, ztrojený či několikanásobný, takže umožňoval nasazení dvou či více řad obránců nad sebou; prostor p-u byl většinou upravený navezením zeminy. P. také musel zajišťovat volný pohyb obránců kolem bráněného objektu, tj. zasahovaly-li do něj stavby, musela být zachována jejich průchodnost (např. Klenová, Křivoklát, Švihov).

Související pojmy: → hrad, → hradba, → bašta, → opevnění, → střílna, → turnaj, → fortifikace, → město, → zahrada hradní, → zeď parkánová, → středověk, → ochoz.

L:
DUDÁK, Vladislav, Rudolf POŠVA a Bořek NEŠKUDLA. Encyklopedie světové architektury: od menhiru k dekonstruktivismu. Praha : Baset, 2002, s. 676.
parkán. Příruční slovník jazyka českého [on-line databáze]. Ústav pro jazyk český AV ČR: Praha 1 [cit. 2015-1-11]. Přístup z: [8]
MACHEK, Václav. Etymologický slovník jazyka českého a slovenského. Praha : Nakladatelství Československé akademie věd, 1957, s. 435.

Odkazy:
Wikipedie. Heslo Parkán. Přístup z: [9]

Anna Goldmanová 11.1.2015

Na hesle se spolupodíleli uživatelé

Bludišťák, Echo, Zofka777