Z Arts Lexikon
Přejít na: navigace, hledání

Označení Evropské dědictví (European Heritage Label)

O.E.d. je mezivládní iniciativa a projekt, který v roce 2006 iniciovala Francie, Maďarsko a Španělsko a jehož cílem je zvyšování vzájemného porozumění, sounáležitosti a povědomí Evropanů o společné historii a různorodém kulturním dědictví a posílení mezikulturního dialogu. Každá účastnící se země mohla nominovat několik svých pamětihodností, které symbolizují evropskou kulturu, významná místa, události či osoby evropské historie. Aktuálně (2010) existuje seznam 64 takovýchto pamětihodností nesoucích označení "Evropské dědictví". Dlouhodobějším cílem je vytvoření sítě kulturních památek, přírodních nebo městských lokalit a dalších historicky významných pamětihodností; tato síť by však neměla duplikovat nebo konkurovat Seznamu světového kulturního dědictví UNESCO.

V letošním roce 2014 bude mít nárok na nominaci lokalit možnost 18 členských států (Belgie, Bulharsko, Kypr, Česko, Francie, Německo, Řecko, Maďarsko, Itálie, Lotyšsko, Litva, Malta, Polsko, Portugalsko, Rumunsko, Slovensko, Slovinsko a Španělsko). Nicméně, protože je nutná renominace a uznání již existujících památek dle nových kritérií, předpokládá se opětovná nominace památek stávajících, a to výjimečně až do počtu 4, které všechny mohou obdržet nové označení za předpokladu, že splní stanovená kritéria rozhodnutí Evropského parlamentu a Rady č. 1194/2011/EU. Dříve získané o.E.d. je možno - při nesplnění kritérií - již prohlášené lokalitě odejmout. Země jako Švédsko, Finsko, Spojené království, Irsko a Chorvatsko se v roce 2014 projektu nezúčastní, ale mohou se k této iniciativě připojit později. Jiných pět zemí EU (Rakousko, Estonsko, Dánsko, Lucembursko a Nizozemsko, tj. země, které ještě žádné takovéto označení pro svou památku nemají) mohlo dle systému projektu nominovat kulturně zajímavá místa již v roce 2013, a to výjimečně až do počtu čtyř, které opět všechny mohly být vybrány. Seznam devíti předvybraných, tj. navrhovaných míst (2013) viz zde [1]. Vybraná vítězná místa viz zde [2] a zde [3].

Od roku 2014 bude iniciativa o.E.d. na úrovni EU součástí programu Kreativní Evropa navazujícího na starší program Kultura. V roce 2015, s platností v další budoucnosti, dojde ke změně způsobu navrhování pamětihodností a to tak, že každá z členských zemí EU bude moci v jednom roce nominovat jedno nebo dvě takováto místa. Porota složená z 13 nezávislých odborníků tyto nominace posoudí a z každé země vybere jednu pamětihodnost, která toto označení získá.

Seznam stávajících 64 pamětihodností nesoucích označení "Evropské dědictví": Belgie (Biskupsko-knížecí palác v Lutychu, Kamenina z města Raeren (německy mluvící komunita), Archeologická lokalita Ename, Archeologická lokalita Coudenberg); Bulharsko (Archeologická lokalita Debelt, Památník Vasila Levského, Historické centrum města Ruse, Hudební centrum Borise Christoffa); Kypr (Opevnění města Nikósie, Hrad Kolossi, Lokalita Kourion, Šest kostelů s byzantskými a postbyzantskými freskami v oblasti Troodos); Česká republika (Zámek Kynžvart, Baťův Zlín, Vítkovické železárny v Ostravě, Památník Antonína Dvořáka ve Vysoké, viz i [4]); Francie (Opatství v Cluny, Dům Roberta Schumana poblíž města Méty, Nádvoří Papežského paláce v Avignonu); Řecko (Akropole v Athénách, Palác Knossos, Archeologická lokalita Poliochne, Byzantská pevnost Monemvasia); Maďarsko (Královský hrad v Ostřihomi, Tvrz Szigetvár, Reformovaná kolej a Velký kostel v Debrecínu); Itálie (Rodné domy Rossiniho, Pucciniho a Verdiho, Rodný dům A. de Gasperiho, Ostrov Ventotene, Kapitolské náměstí v Římě); Lotyšsko (Historické centrum Rigy, Palác Rundāle); Litva (Dílo Mikalojuse Konstantinase Čiurlionise, Historické centrum Kaunasu, Žemaitija a Hora křížů, Muzeum obětí genocidy (1940–1941) ve Vilniusu); Malta (Katakomby v Rabatu); Polsko (Loděnice v Gdaňsku, Lechova hora v Hnězdně (katedrála, kostel, palác, muzeum), Katedrála sv. Václava a Stanislava v Krakově, Město Lublin); Portugalsko (Katedrála ve městě Braga, Klášter Ježíše Krista v Setúbalu, Knihovna univerzity v Coimbře, Zrušení trestu smrti); Rumunsko (Archeologická lokalita Histria, Cantacuzinův palác v Bukurešti, Park C. Brâncuşie v Târgu Jiu); Slovensko (Předrománská církevní architektura, kostel sv. Markéty v Kopčanech, Zámek Červený Kameň, Mohyla generála Milana Rastislava Štefánika na Bradle); Slovinsko (Kaple Ducha Svatého (Javorca), Nemocnice Franja v Dolenji Novaki, Hřbitov Žale v Ljubljani); Španělsko (Archív Koruny aragonské, Královský klášter v Yuste, Mys Finisterre, Studentská kolej v Madridu); Švýcarsko (Katedrála sv. Petra v Ženevě, Hrad La Sarraz, Hospic sv. Bernarda). Stav v roce 2010.

Udělené o.E.d. má trvalý charakter, přičemž jednotlivá místa budou každé čtyři roky monitorována. Monitorovací zprávu zpracovává příslušná členská země EU a předkládá ji Evropské komisi. Označení ale může být odebráno, pokud místo neučiní opatření k nápravě ve stanovené lhůtě. Označení je také možno se kdykoliv vzdát; neúspěšné nominace mohou být překládány opakovaně.

Související pojmy: → dědictví kulturní, → tradice, → symbol, → identita evropská, → pamětihodnost, → nominace, → porota, → značka, → europeizace, → globalizace, → glokalizace, → Seznam světového dědictví UNESCO, → UNESCO.

Odkazy:
Zpráva Evropské komise, IP/10/250, 2010. Přístup z: [5].
Europa.eu. Přehledy právních předpisů. Přístup z: [6].
Divadelní ústav - Institut umění. Označení Evropské dědictví. Přístup z: [7].

Eva Heřmanová 16.4.2014

Na hesle se spolupodíleli uživatelé

Joe Angrešt, Quido Meruňka, Zofka777