Z Arts Lexikon
Přejít na: navigace, hledání
(Založena nová stránka s textem „== Orchestrion == ''Skříňový automatofon, jehož zvuk měl napodobovat různé hudební nástroje a nahradit tak celý orchestr''. Středně velké '…“)
 
(Žádný rozdíl)

Aktuální verze z 15. 1. 2020, 22:22

Orchestrion

Skříňový automatofon, jehož zvuk měl napodobovat různé hudební nástroje a nahradit tak celý orchestr. Středně velké o-y obsahovaly harfy, citery, klavíry, xylofony, bubínky, velké bubny, kotle, housle, violy, violoncella, basy, hoboje, fagoty, pikoly, flétny, trubky, lesní rohy, pozouny, triangly a činely. Mohly obsahovat také silné jazýčkové píšťaly s různě utvářenými plechovými násadci, kterými se napodoboval zvuk foukacích nástrojů v orchestru. O. se uváděl v činnost zatočením klikou nebo hodinovým strojem.

Repertoár o-ů nebyl široký a bylo nákladné jej rozšiřovat, protože hrací válce či pásy se vyráběly individuálně.

K vynálezu vedla dlouhá cesta, jejíž počátek spadá do konce 18. stol Varhanáři, mechanici, hodináři a lidoví vynálezci zhotovili řadu zařízení, které byly poháněné pérovými mechanismy, závažím či lidskou rukou pomocí klikového převodu. Hrané skladby byly zakódovány na různých typech hřebíčkových hracích válců, nebo pomocí perforace na lepenkových pásech. Ty uváděly do chodu systémy pák, které rozezvučovaly nástroje uvnitř o-u. Narozdíl od kolovrátků (flašinetů) nevyžadovali žádnou aktivní spoluúčast.

První nástroje ozančované jako o. nebyly ještě mechanické a byly založené na principu složitějších varhan. Jeden takový nástroj vynalezl již r. 1785 opat Vogler v Nizozemí – jednalo se o portativ, přenosné varhany tvaru krychle se 4 klaviaturami po 63 klávesách a 39 klávesách pedálových; dále dovedly diminuendo a crescendo a zvuk napodoboval orchestr. Také pražský hudebník T. Ant. Kunz vynalezl r. 1791 podobný nástroj, a sice varhany spojené s pianem, které nazval o. či orchestrino. Nástroj měl dva manuály o 65 klávesách, 25 kláves pedálových a celkem 230 strun, 360 píšťal a 21 rejstříků. Na každý z těchto nástrojů se mohlo hrát zvlášť. O. v pozdějším slova smyslu vynalezl Fr. Th. Kaufmann v Dráždanech r. 1851.

Do poloviny 19. stol. šlo o výrobu jednotlivých kusů, poté je začaly vyrábět velké manufaktury a malé továrny. V Českých zemích patřili k nejznámějším výrobcům bratři Riemerové z Chrastavy. Další výrobci sídlili v Brně, v Kraslicích a v Praze. Od poloviny 19. stol. je objednávali zejména městští kavárníci, od počátku 20. stol. i venkovští hospodští. Do počátku 2. světové války patřily k vybavení mechších, chudších cirkusů a kočovných zábavných podniků. O-y mohly být vedené jako mincovní automaty.

O-y ovlivnily zejména hudební život na venkově a měly velký podíl na unifikaci hudebního vkusu i repertoáru venkova a velkoměstských předměstí. Hrály obyčejně veseloherní overtury, operetní árie, pražské i vídeňské šlágry, kabaretní písně, národní písně, pochody, polky, čtverylky, mazurky, valčíky a tanga. Ve 30. letech 20. stol. vytlačily o-y gramofony a rozhlas. Zanikly po 2. světové válce.

Související pojmy: → repertoár, → píšťala, → rozhlas, → gramofon, → varhany, → piano, → struna, → vesnice, → tanec, → árie, → opereta, → píseň kabaretní, → válka, → valčík, → polka, → mazurka, → čtverylka, → tango, → overtura, → cirkus, → kavárna, → město, → manufaktura, → továrna, → pedál, → klávesa, → manuál, → rejstřík, → klaviatura, → opat, → crescendo, → diminuendo, → flašinet, → lepenka, → hodinář, → harfa, → citera, → klavír, → xylofon, → bubínek, → kotel, → → housle, → viola, → violoncello, → basa, → hoboj, fagot, → pikola, → flétna, → trubka, → roh lesní, → pozoun, triangl, → činely, → orchestr, → hospoda.

L: Ottův slovník naučný : illustrovaná encyklopaedie obecných vědomostí. Díl osmnáctý. Praha : Argo, 2002, 1073 s.; KURFÜRST, Pavel. Hudební nástroje. Vyd. 1. Praha: TOGGA, 2002, s. 747. ISBN 80-902912-1-X;

Na hesle se spolupodíleli uživatelé

Echo