Z Arts Lexikon
Přejít na: navigace, hledání
(Založena nová stránka s textem „== Mizanscéna filmová == (z fr. mise en scéne = dát na scénu) '''M.f.''' je ''filmový prostředek, který si po skončení filmu pamatujeme nejlép…“)
(Žádný rozdíl)

Verze z 9. 4. 2017, 11:27

Mizanscéna filmová

(z fr. mise en scéne = dát na scénu)

M.f. je filmový prostředek, který si po skončení filmu pamatujeme nejlépe. Nejspíše si nevybavíme střih, pohyby kamery nebo zvuk mimo obraz, ale pamatujeme si kostýmy z filmu Jih proti Severu a ponuré chladné osvětlení Xanadu. Pamatujeme si sugestivní atmosféru zamlžených ulic v Hlubokém spánku a zářivkou osvětlené spletité doupě v Mlčení jehňátek. Zkrátka, mnohé z našich hluboce vrytých vzpomínek na filmy se váží na mizanscénu.

Původní francouzský výraz mise en scéne znamená "dát na scénu" a v počátku se používal s režírováním divadelních her. Filmoví badatelé přenesli termín na filmovou režii a označují jím režisérovu kontrolu nad tím, co se objeví ve filmovém okénku. M.f. tedy zahrnuje ty aspekty filmu, které lze rozeznat i v divadle: prostředí, osvětlování, kostým a chování postav. Kontrolou m-y.f-é režisér inscenuje událost pro kameru. Mizanscéna si obvykle vyžaduje nějaké plánování, ale filmaři mohou stejně tak dát přednost událostem neplánovaným. Herec na place si přidá několik slov, případně neočekávaná změna v osvětlení přispěje k dramatickému efektu. Mizanscéna dovede normální pojetí reality přesahovat.

Hlavními aspekty m-y.f-é jsou: prostředí, kostýmy a masky, osvětlování a inscenování.

  • Prostředí. Andé Bazin popsal: "Není divadla bez člověka, ale filmový příběh může probíhat bez herců. Dramatičnosti mohou nabýt zavírající se dveře, list ve větru, vlny narážející na pobřeží. Některá filmová veledíla používají člověka pouze jako přídavku: jako komparzu nebo v kontrapunktu k přírodě, které se stává tou skutečnou ústřední postavou." Filmaři mohou prostředí kontrolovat mnoha způsoby. Jeden z nich je vybrat si pro inscenaci akce již existující lokaci. Jinou možností je, že si filmař prostředí vytvoří (práce ve studiu). K vytváření prostředí se využívá také rekvizit, což je další termín převzatý z divadla.
  • Kostým a maska. Stejně jako prostředí, také kostým může plnit své specifické funkce a jejich rozsah je velmi široký. Někteří tvůrci jsou věrni autenticitě oblečení podobně jako autenticitě prostředí. V různých filmech mohou být kostými velmi stylizované, aby přitahovaly pozornost. Kostýmy mohou hrát ve filmu důležitou motivační a kauzální roli. Ve filmu 8 a 1/2 má neustále hlavní postava na očích tmavé brýle, aby jí chránili před okolním světem. Propojení kostýmu s prostředím může upevňovat narativní a tematické vzorce. Mnohé z toho, co jsme uvedli o kostýmech, se dá říci i o maskách, neboť jde z hlediska mizanscény o příbuzný prvek. Masky jsou dnes tvořeny tak, aby zdůrazňovaly výraz hercovy tváře a zároveň abychom si jich nevšimli.
  • Osvětlování. Působivost obrazu do značné míry ovlivňuje manipulace s osvětlením. Světlejší a tmavší oblasti obrazu pomáhají vytvořit celkovou kompozici každého záběru, a tak naši pozornost směřují k určitým věcem a událostem. Jasně osvětlená oblast může vést naše oko k důležitému gestu, zatímco stín má schopnost skrýt detail nebo zvyšovat napětí. Osvětlování také dokáže zdůraznit texturu.
  • Inscenování: pohyb a výkon. Režisér ve m-ě.f-é kontroluje také chování různých figur, přičemž slovo figura může znamenat mnohé. Může to být osoba, ale zrovna tak zvíře, objekt či pouhý tvar. Mizanscéna takovým figurám umožňuje vyjadřovat pocity a myšlenky, případně je může rozpohybovat, aby vytvořila různé kinetické vzorce.

Zjednodušeně je tedy m-u.f-ou tvoří všechny prvky umístěné před kamerou, které mají být natočeny.

Související pojmy: film, kinematografie, režie, hra divadelní, kostým, rekvizita, obraz, kompozice, kamera, kameraman, záběr, gesto, detail, autenticita, realita, narace

L: BORDWELL, david, THOMPSON, Kristin. Umění filmu.

Natálie Kačeňáková 3.1.2017

Na hesle se spolupodíleli uživatelé

Zofka777