Z Arts Lexikon
Přejít na: navigace, hledání

Minaret

(z franc. minaret, turec. minare, arab. manarah = maják)

1. signální věž a maják na moři, např. na ostrově Faru u Alexandrie.

2. věž u mešity, odkud muezin svolává věřící k modlitbě a odkud též káže. M. mívá obyčejně několik poschodí, uvnitř bývá schodiště. M. má ochoz (otevřenou galerii) nebo jeden či více balkonů.

Nejstarší mešity neměly m. Za časů proroka Mohameda se k modlitbě svolávalo z nejvyšší střechy v blízkosti mešity. První m-y byly bývalé řecké strážní věže a věže křesťanských církví. První m. byl vybudován pravědopodobně roku 666 u staré mešity v Bahře. Nejstarší dochovaný m. se nachází v severní Africe v Al-Qayrawan (Tunisko). Byl postaven mezi lety 724 a 727 a má čtvercový půdorys.

M-y nabývají nejrůznějších podob – od silných ve tvaru spirálové rampy (např. Samara, Irák, z let 848–852), po vysoké a tenké věže. Ze čvercové základny, kterou je m. spojen s mešitou, pak vyrůstá vlastní věž o půdorysu kruhovém, čtvercovém, šesti- nebo osmihranném. Na vrcholu je cibulovitá báň, otevřený pavilon nebo kuželová stříška. Horní části m-u jsou obvykle bohatě zdobené (mozaikami, plastickými dekoracemi). Schody mohou být zvenčí i uvnitř m-u. Počet m-ů u mešity kolísá mezi 1–6. M-y sloužily vždy i k orientaci v krajině a vytvářejí specifický ráz islámského prostředí.

Související pojmy: → mešita, → báň, → pavilon, → půdorys, → plastika, → mozaika, → církev křesťanská, → muezin, → modlitba, → balkón, → galerie, → prorok, → islám.

L:
SYROVÝ, Bohuslav. Architektura: naučný slovník. Praha : Státní nakladatelství technické literatury, 1961, s. 187.
minaret. Encyclopædia Britannica [on-line databáze]. Encyclopædia Britannica (UK): London [cit. 2014-4-15]. Přístup z: [1].
minaret. In: Online Etymology Dictionary [on-line]. Douglas Harper, 2001 [cit. 2014-4-15]. Přístup z: [2].

Anna Goldmanová 15.4.2014

Na hesle se spolupodíleli uživatelé

Echo, Joe Angrešt, Quido Meruňka, Zofka777