Z Arts Lexikon
Přejít na: navigace, hledání
m (Medaile)
Řádka 24: Řádka 24:
 
Na poli medailérství působí mj. Mezinárodní federace '''m.''' FIDEM (''Fédération Internationale de la Médaille d'Art''), u nás pak Asociace umělců medailérů.
 
Na poli medailérství působí mj. Mezinárodní federace '''m.''' FIDEM (''Fédération Internationale de la Médaille d'Art''), u nás pak Asociace umělců medailérů.
  
Související pojmy: → medailérství, → federace, → Asociace umělců medailérů, → FIDEM, → reliéf, → experiment, → mince, → mincovna, → plastika, → rukopis, → porcelán, → sklo, → břidlice, → keramika, → alabastr, → mramor, → terakota, → kámen umělý, → vosk ztracený, → malba, → polychromie, → editor, → hodnostář církevní, → šlechta, → panovník, → středověk, → antika, → plaketa, → obraz, → symbolismus, → secese, → křest, → veduta, → klasicismus, → baroko, → empír, → rekatolizace, → amulet, → beatifikace, → kanonizace, → bronz, → artefakt, → portrét, → miniatury, → řemeslo umělecké, → renesance, → pop-art, → AVU (Akademie výtvarných umění), → tolar.
+
Související pojmy: → medailérství, → federace, → Asociace umělců medailérů, → FIDEM, → [[reliéf]], → experiment, → mince, → mincovna, → plastika, → rukopis, → porcelán, → sklo, → břidlice, → keramika, → alabastr, → mramor, → terakota, → kámen umělý, → vosk ztracený, → malba, → polychromie, → editor, → hodnostář církevní, → šlechta, → panovník, → středověk, → antika, → [[plaketa]], → obraz, → symbolismus, → secese, → křest, → veduta, → klasicismus, → baroko, → empír, → rekatolizace, → amulet, → beatifikace, → kanonizace, → bronz, → artefakt, → portrét, → miniatury, → řemeslo umělecké, → renesance, → pop-art, → AVU (Akademie výtvarných umění), → tolar.
  
 
L:
 
L:

Verze z 2. 10. 2016, 21:15

Medaile

(z lat. metallea – kovová mince, z lat. metallum – kov)

M. je kruhová či oválná destička s reliéfy po obou stranách do průměru 15 cm. Čtyř- a vícehranné m. nazývají se plakety. Zjednodušeně řečeno se jedná o minci určenou k jiným než platebním účelům. M. bývá nejčastěji zhotovena z kovu (i drahého), ale může být i porcelánu, skla, umělé hmoty, ocele, břidlice, keramiky, alabastru, mramoru, terakoty, umělého kamene aj. Používají se i kombinace materiálů (př. skleněné korálky, elektronické součástky, drátky, mechanické strojky) Oproti běžné minci bývá rytina plastičtější.

Z technik převažuje ražba (dle sádrových odlitků se zhotoví zmenšený pozitiv a z něj razidlo), lití (do pískových forem či na ztracený vosk), kování, bezprostřední otiskování, rytí, řezání do skla a břidlice, zřídka i malby na skleněné destičky, polychromování terakotových m-í apod.

Tematicky sahá tvorba m-í od od subjektivních intimních a psychologických námětů, přes obecně filosofické, historické, sakrální, k současným společenským. M. lze také rozdělit na pamětní, sportovní a firemní. Slovo m. se v součastnosti používá nejčastěji právě v souvislosti s oceněnými sportovními výkony či různá vyznamenání.

Medailérství bývá nejčastěji řezeno k numismatice, někdy i k uměleckému řemeslu..

První m. nacházíme již ve starém Římě. Později v raném středověku. Počátky novodobé m. spadají do italské renesance 15. stol. Reliéfních miniatury začal v Itálii vytvářet Antonio Pisano, zvaný Pisanello. Zde se také začaly odlévat m. větších formátů (ca 8 cm v průměru), převážně bronzové, s portrétem na aversu (líc) a symbolickým vyobrazením na reversu (rub). Od přelomu 15. a 16. stol. se rozvíjela i m. ražená, která umožňovala vytvoření velkého množství exemplářů. Z Itálie se rozšířilo medailérské umění do Záalpí. V Čechách se první (ražené) m. začaly objevovat koncem 20. let 16. stol. Nevznikaly z potřeby indivivuální reprezentace, ale jako dostupné artefakty. Razily se v jáchymovské mincovně pro velký okruh zájemců (tzv. morové tolary s vyobrazením starozákonního Vztyčení bronzového (měděného) hada a novozákonního Ukřižování Krista, používané i jako ochrana proti moru). Dále se zde razily tolary a m. s imaginární podobiznou Jana Husana jeho upomínku, portrétní m. s řadou panovníků, vzdělanců a šlechticů, biblické m. se scénami ze Starého a Nového zákona, i antické morality. Těžiště medailérské tvorby se koncem 16. stol. přeneslo do rudolfínské Prahy. Na dvoře Rudolfa II. působili Antonio Abondio a Severin Brachmann a zhotovovali především portrétní m. české a vídeňské šlechty a měšťanstva.V 1. pol. 17. stol. tvořili m. např. Valentin Maler, jeho syn Kristián a syn Antonia Abondia Alessandro. Asi od pol. 17. stol. se začala rozvíjet barokní m., zobrazující především panovníky, šlechtu, církevní hodnostáře, církevní slavnosti, světce a biblické náměty. Nejvýznamnější byly m. svatojánské se sv. J. Nepomuckým. Nejlepší byly zhotoveny k jeho beatifikaci (r. 1721) a kanonizaci (r. 1729). Oblíbené a používané jako amulety byly m. svatojiřské zobrazující sv. Jiří na koni, které nosívali vojáci jako ochranu před smrtí ve válce. V souvislosti s rekatolizací se razily i drobné medailky zv. svátostky, obvykle z obecného kovu. Ve 2. pol. 18. stol. vznikaly m. panovníků a šlechty ve stylu honosného barokního klasicismu spolu s klasicismem. V následující době empírové získaly na oblibě m. příležitostné: kalendářové, novoroční, křestní i veduty měst. Autory byli Anton Guillemard a Franz Stuckhart.

V 1. pol. 19. stol. vytvořil Václav Jan Seidan v klasicistním stylu soubor m-í, vztahující se k historickým událostem a soubor představitelů české vědy. Přelom ve stylu znamenal počátek 20. stol., kdy se i v medailérské tvorbě S. Suchardy, L. J. Šalouna, B. Kafky, J. Štursy, Fr. Bílka aj. projevily soudobé styly (symbolismus, secese ad.). Vytvářeli se lité plakety, které byly velmi oblíbené, takže se i rámovaly jako obrazy a zdobil se jimi nábytek. Oproti raženým m-ím, které závisí na podmínkách editora a technologickém procesu výroby, skýtaly lité m. neomezenou možnost realizace autorových představ. S. Sucharda založil r. 1915 na AVU medailérskou speciálku, kterou v letech 1916–19 vedl J. Štursa a v letech 1919–55 O. Španiel. Po Španielově smrti speciálka zanikla.

Po 1. světové válce převládal zájem o ražené m. oficiálního charakteru, připomínající dějinná a kulturní výročí i celkový rozvoj společnosti (hospodářství, věda, technika). Od 60. let 20. stol. se české medailérství uvolňuje a výrazněji diferencuje. M. se vytvářely především lité, někdy i řezané. Nověji se objevily i m. nefigurativního typu, experimenty na rozhraní reliéfního objektu a volné plastiky. Ve stylu pop-artu vytvářel m. např. J. Wagner, A. Havelka zase využíval abstraktní a přírodní formy. K medailérům s osobitým rukopisem přelomu 20. a 21. stol. patří např. Jiří Dostál , Jan Hásek, Vladislav Mašata či Ludvík Vašina; k předním autorům ražených m-í Zbyněk Fojtů, Petr Horák, Jiří Věneček. Na poli medailérství působí mj. Mezinárodní federace m. FIDEM (Fédération Internationale de la Médaille d'Art), u nás pak Asociace umělců medailérů.

Související pojmy: → medailérství, → federace, → Asociace umělců medailérů, → FIDEM, → reliéf, → experiment, → mince, → mincovna, → plastika, → rukopis, → porcelán, → sklo, → břidlice, → keramika, → alabastr, → mramor, → terakota, → kámen umělý, → vosk ztracený, → malba, → polychromie, → editor, → hodnostář církevní, → šlechta, → panovník, → středověk, → antika, → plaketa, → obraz, → symbolismus, → secese, → křest, → veduta, → klasicismus, → baroko, → empír, → rekatolizace, → amulet, → beatifikace, → kanonizace, → bronz, → artefakt, → portrét, → miniatury, → řemeslo umělecké, → renesance, → pop-art, → AVU (Akademie výtvarných umění), → tolar.

L: PROCHÁZKA, Václav. Medaile a plaketa. Praha: Odeon, 1984, s. 4–8. Soudobé české umění. BOUBLÍKOVÁ JAHNOVÁ, Juliana. Medailérství v České republice na počátku 21. století [on-line]. Asociace umělců medailérů [cit. 2016-9-30]. Dostupné z: <http://www.medaileri.info/index.php/o-medailich/medaile-ve-21-stoleti>. Ottův slovník naučný : illustrovaná encyklopaedie obecných vědomostí. Díl šestnáctý. Praha : Argo, 2002, 1113 s.

Na hesle se spolupodíleli uživatelé

Echo, Zofka777