Z Arts Lexikon
Přejít na: navigace, hledání

Mastaba

Schéma egyptské mastaby ze Staré říše. Zdroj: Wikimedia Commons, Autor: neznámý, 2011. Přístup z: [1]

Název m. pochází z egyptsko – arabského slova znamenající lavice. (Pijoan)

M. je stavba z cihel, používaná jako hrobka ve starověkém Egyptě. Charakteristické jsou tyto stavby pro období Staré a Střední Egyptské říše, užívat se začaly během období Nakády II., tj. kolem 3600 – 3200 př.n.l. Půdorys m-y je obdélný, nadzemní část se zkosenými stěnami se blíží tvaru nízkého komolého jehlanu. M-y byly stavěny z nepálených cihel a později z kamene.

M-y se skládají z následující struktury: V podzemní části, dva až dvacet metrů zahloubené, se nacházela tzv. pohřební komora, obložená dřevem nebo rohožemi, která sloužila k uložení těla. Do pohřební komory vedla šachta ke spuštění mumifikovaného. V nadzemní části byly umístěny místnosti sloužící jako skladiště pohřební výbavy a kaple. M-y také obsahovaly bezpečnostní zařízení a často ohradní zeď. Ačkoliv základ stavby byl stejný, každá m. byla individuálním architektonickým dílem, vytvářeným na základě požadavků ještě žijícího vlastníka.

M-y sloužily jako hrobky vysokých egyptských úředníků a vládnoucích vrstev. V nejstarších dobách byly stavěny i jako hrobky faraónů, kteří byli později pohřbíváni v pyramidách. Velikost a výbava m-b se odvíjela od postavení majitele. Reliéfní, polychromovaná výzdoba či impozantní sochy tak dodávají představu o moci tehdejších úředníků, vojevůdců a dalších významných osob. Kromě bohatého zdobení byly komplexy místností (u největší známé m-y bylo napočítáno 44 místností) naplněny pohřebními dary a potřebami pro posmrtný život nebožtíka. Ty dodnes poukazující na řemeslnou vyspělost starověkých Egypťanů.

Velké množství m-b se nachází především v Sakkáře. M-y zde mají rozměry až 30 x 60 m. (Lewis) Známé jsou například: Mererukova m., Cujova m. nebo Ptahhotepova m. Díky různorodosti výjevů, často zobrazující každodenní aktivity, umožňují dekorace stěn lépe pochopit běžný život tehdejších lidí. Např. reliéfy z Cujovy m. zobrazují písaře, kontrolující počet chlebů dodaných správci či býka určeného k porážce.

Z podoby m-b se postupně vyvinuly pyramidy. Jedna z prvních Džoserova pyramida v Sakkáře je v podstatě soustava sedmi na sobě navršených m-b, směrem vzhůru se postupně zužujících. (Pijoan) M-y se stavěly v období před pyramidami, ale i po nich. Jejich soustavy tvořily tzv. nekropole neboli města mrtvých.

Související pojmy: → památka funerální, → architektura, → faraon, → pyramida, → nekropole, → starověk, → půdorys, → komora pohřební, → karner, → kostnice, → kaple, → hrobka, → reliéf, → socha, → řemeslo, → dekorace, → nekrogeografie.

L:
LEWIS, Miles. Architektura: prvky v architektonických stylech. Brno : Computer Press, 2009, s. 242, 399 s.
PIJOAN, José. Dějiny umění - Díl 1. Praha : Knižní klub, Balios, 1998, s. 55-57, 334 s.

Odkazy:
Starověký Egypt. Přístup z: [2]

Miroslava Mayerová 27.5.2015

Na hesle se spolupodíleli uživatelé

Arnost Jablkon, Jitka Černá, Miroslava.m, Zofka777