Z Arts Lexikon
Přejít na: navigace, hledání

Kultura masová (lowbrow culture)

Giddens chápe jako k.m. veškerou zábavu pro široké vrstvy (kultura určená pro nejširší společenské vrstvy). Charakteristické pro takové typy aktivit je především vysoká míra standardizace při jejich výrobě a masové chování při spotřebě. S tím souvisí i skutečnost, že pojem k.m. je vnímán převážně negativně. Podle Šafra je standardizace, neboli sjednocení formy, důsledkem snahy uspokojit průměrný, konformní vkus veškerého publika a vyvolání prvoplánové smyslové libosti.

Historie m.k. v dnešním pojetí sahá podle Mullana do 18. století, do období průmyslové revoluce. S ní totiž přišly takové změny jako industrializace, urbanizace, technický rozvoj, rozvoj vzdělanosti a více volného času. Vznikla nová vrstva společnosti, střední třída, která již byla schopná zaplatit za kulturu, jež byla doposud dostupná pouze elitám. Střední vrstva společnosti však měla z návštěvy muzeí, galerií a divadel požitek a vytvořením silné nové třídy, prahnoucí po zábavě jako způsobu trávení volného času, začaly vznikat nové formy umělecké produkce, tentokrát již určené širším vrstvám. Je diskutabilní, zda je k.m. výsledkem vstupu lidové kultury do masových medií. Podle Denise McQuaila je komercializace a medializace téměř výlučnou příčinou vzniku této kultury (tj. m.k.). Zlomovým prvkem se pak stává internet, který do určité míry nahrazuje jiná masová média jako tisk, televizi, film atd.

Jak už z názvu vyplývá, m.k. je určena masám čili celé společnosti napříč jejím spektrem. Její diváci ke spotřebě tedy nemusí vládnout žádnými speciálními intelektovými vlastnostmi – k.m. je jednoduchá na pochopení a často nabízí spotřebitelům určitý pocit bezpečí a komfortu. Dochází v ní často ke zjednodušování jinak hlubokých témat a často v ní nalezneme i témata, která se nás bezprostředně týkají. M.k. je spojována zejména se zábavou a s takovými vjemy, nad kterými nemusíme přemýšlet. Pojem m.k. nám může asociovat také masová → media, jejichž prostřednictvím je tento druh kultury většinou přinášen. Masovým médiím by pak velká míra konzumace této kultury měla přinášet zisk; m.k. tedy můžeme spojit i s tržním prostředím a komercí. Mezi formy m.k. můžeme zařadit oddechovou literaturu (paraliteraturu, zábavné televizní pořady, rockovou a popovou hudbu, videohry či velkofilmy nebo blockbustery → brak umělecký.

Pojem k.m. je často chybně zaměňován za pojem populární kultura (popkultura).

Související pojmy: → vkus, → kýč, → kýč-art, → blockbuster, → média masová, → kultura populární.

L: ŠAFR, Jiří. Životní styl a sociální třídy: vytváření symbolické hranice diferenciací vkusu a spotřeby. Praha: Sociologický ústav AV ČR, 2008, s. 37; GIDDENS, A. Sociologie. Praha : Argo, 1999, 583 s.; McQUAIL, D. Úvod do teorie masové komunikace. Portál, Praha 2007, 447 s.; MULLAN, J. The invention of popular culture. Guardian.co.uk. Přístup z: [1]. HINDS, H. E.; MOTZ, M. F.; NELSON, A. M. S. Popular culture theory and methodology: a basic introduction. Madison : The University of Wisconsin Press, 2006. s. 70. BROWNE, Ken. Sociology for AS AQA: Chapter 2 – Culture And Identity. Přístup z: [2].

Tereza Vondráková 11.4.2012, Kateřina Novotná, Eva Heřmanová 17.12.2012

Na hesle se spolupodíleli uživatelé

Terka v, Zofka777