Z Arts Lexikon
Přejít na: navigace, hledání

Kultura lokální (local culture)

Pojem k.l. se od pojmu → kultura odlišuje zejména územní dimenzí, tj. jakousi spjatostí či vázaností k určité lokalitě. Zemánek definuje k.l. jako „stav kultury a jejích složek v prostorově omezeném rámci a čase“. I lokální kultuře ale lze přiřknout historickou kontinuitu, historickou podmíněnost i určitou míru autonomie. Stejně tak si lze vedle hmotné a nehmotné složky kultury všímat i jejího organizačního a institucionálního zabezpečení v dané lokalitě.

Soukup chápe k.l. podobně jako kulturně historický a geograficky specifický kulturní systém. Pojem lokální kultura „fixuje fakt plurality kultur. Jeho základní gnoseologickou funkcí je vést hraniční čáru mezi odlišnými způsoby kulturní adaptace, které si v průběhu dějin vypracovaly historické pospolitosti obývající různé geografické regiony. Kultury lokální existují jako relativně autonomní, regionálně, časově i prostorově omezené kulturní systémy, které zahrnují artefakty, sociokulturní regulativy (obyčeje, mravy, zákony, tabu) a ideje typické pro členy určitého lokálního společenství. Z reflexe existence kultury lokální byl odvozen kulturní relativismus. Někdy se pojem kultura lokální používá jako synonymum místní kultury v úzkém pojetí regionálních specifik tzv. kulturního života.“

Mates, Wokoun definují k.l. jako "relativně autonomní a regionálně, časově a prostorově ohraničené kulturní systémy (zahrnující artefakty, sociokulturní normativy a regulativy a ideje), které jsou charakteristické pro členy určitého lokálního společenství". Toto pojetí k.l. v sobě zahrnuje i vývojový aspekt, tj. i různé způsoby kulturní adaptace historických společenství v různých geografických regionech.

Lokální kultura jakožto specifická → subkultura relativně malých územních společenství, je tvořena jak hmotnými, tak nehmotnými → prvky kultury lokální. Specifickými pojmy užívanými pro typologické odlišení k.l. podle místa jejího výskytu jsou pojmy venkovská a městská lokální kultura. V prostorovém smyslu ale nelze zcela přesně vymezit hranici mezi těmito dvěma pojmy - dvěma lokálními kulturami, a to proto, že v současnosti často dochází k prolínání venkovských a městských území (tj. k procesům rezidenční → suburbanizace a → urbanizace nepřímé). Jednou z hlavních odlišností venkovské a městské lokální kultury je to, že města zpravidla působí díky své vyšší sociokulturní heterogenitě a díky svým funkcím jako kulturní centra a centra → inovace, která jsou častěji ovlivňována populární kulturou a globalizačními tlaky, zatímco na sociálně homogennějším venkově hraje významnou roli → kultura tradiční lidová a obecně větší konzervativnost venkovské lokální komunity.

Související pojmy → kultura místní, → kultura regionálníaktéři kultury lokální.

L:
ZEMÁNEK, Lukáš. Lokální kultura v životě našeho venkova. In: Geografie na cestách poznání. Sborník příspěvků k šedesátinám Ivana Bičíka. Katedra sociální geografie a regionálního rozvoje PřF UK, Praha, 2003, s. 124-149.
SOUKUP, Václav. Sociální a kulturní antropologie. SLON, Praha, 1993, s. 157.

Eva Heřmanová 28.2.2012

Na hesle se spolupodíleli uživatelé

Joe Angrešt, Zlazla, Zofka777