Z Arts Lexikon
Přejít na: navigace, hledání

Kout svatý

Roh světnice (jizby) ležící diagonálně od pece. Zde stál stůl a rohová lavice a na stěnách visely obrázky svatých (nejčastěji podmalby na skle), kříž nebo krucifix, keramika, upomínkové fotografie a předměty (z poutí, z prvního přijímání, ze svatby, z vojenské služby), dožínkový věnec; nad lavici do rohu se uvěšela koutní skříňka. Z obrazů svatých byla nejvzácnější vyobrazení patronů ochraňujících dům, dobytek i úrodu na poli. Evangelíci měli navíc na stole položenou Bibli.

Předměty, které se staly součástí výzdoby jizby, byly pro hospodáře a jeho rodinu dokladem nějakého zážitku nebo součástí snah o prosperitu v domě i v hospodářství.

K. s. byl kultovním a čestným místem domu. Tento charakter získával skrze obyčeje a zvyklosti spojené se stolem a s rohovými stěnami (kupř. se na stůl kladlo novorozeně, při zaopatřování nemocného sloužil stůl knězi za oltář, u stolu se rodina modlila před jídlem i při výjimečných příležitostech).

Nad stolem visela holubička zhotovená z vaječných skořápek a papíru nebo štípaného dřeva jako symbol Ducha svatého). Významnou úlohu měl k. s. i při rodinných a výročních příležitostech (svatba, Štědrý večer atd.) a byl čestným místem domu, kam byl zváni vzácní hosté.

Celkový charakter k. s. byl dán v podstatě stejným zařízením ve všech venkovských domech, společenskou funkcí, právními zvyklostmi, obyčejovými tradicemi a věrskými představami spojenými zejména s kultem zemřelých a agrárními rity. Zvláštnosti k. s. spočívaly na jednotlivých územích v trvajícím sepětí s oficiálním náboženstvím. K. s. se v rolnických domech vyvinul patrně předpokládat v době, kdy se obydlí přeměnilo z původní jednoprostorové stavby ve víceprostorový příbytek s jizbou jako hlavní vytápěnou místností, tzn. ve 13.–15. stol.

Estetické hledisko bylo v rolnickém interiéru úzce spojeno s hospodářskými, sociálními, náboženskými a jinými potřebami; s nimi se často pojil i pojem krásna. „Pěkné“ byly pro rolníka upomínky z poutí, prvního přijímání, ze svatby, z vojenské služby, dožínkový věnec, keramika, portréty členů rodiny i obrazy svatých, mezi nimiž byla nejvzácnější vyobrazení patronů ochraňujících dům, dobytek i úrodu na poli.

Související pojmy: → pouť, → interiér, → dožínky, → svatba, → portrét, → keramika, → patron, → služba vojenská, → rodina, → tradice, → vesnice, → náboženství, → kult, → symbol, → papír, → oltář, → modlitba, → kněz, → skříňka koutní, → malba na skle, → krucifix, → kříž, → keramika, → fotografie, → církev evangelická, → pec.

L: FROLEC, Václav a Josef VAŘEKA. Lidová architektura: encyklopedie. Vyd. 1. Praha: SNTL - Nakladatelství technické literatury, 1983, s. 218–9; VONDRUŠKOVÁ, Alena. Jařmo, parkán, trdlice, aneb, Výkladový slovník historických pojmů, které upadají v zapomnění. 1. vyd. Praha: Grada, 2011, s. 73. ISBN 9788024739465; VÁCLAVÍK, Antonín. K problematice lidového umění. Slovácko. 1959, č. 2, s. 6–7. ISSN 0011-2321.

Na hesle se spolupodíleli uživatelé

Echo, Zofka777