Z Arts Lexikon
Přejít na: navigace, hledání

Kostel sloupový

Typický sloupový kostel ve skazenu Europa Park v Norsku. Autor: Thomas Pusch. Zdroj: Wikimedia Commons, přístup z: [1]
Sloupový kostelík, Reinli, Norsko. Autor: Svein-Magne Tunli. Zdroj: Wikimedia Commons, přístup z: [2]

(norsky stavkirker nebo stavkyrkjer)

K.s. představuje vzácný typ středověkých dřevěných církevních staveb dochovaných dodnes v Norsku. Označení k.s. je odvozeno od specifické konstrukce s masivními nosnými sloupy (tzv. stavery). Typickými pro k.s. je i bohatá řezbářská výzdoba portálů, sloupů i střešních prvků, umělecké kování a výzdoba runovými nápisy, tří či vícestupňová střecha.

Jak uvádí Ducháč, k-y.s-é se vyvinuly ve 12. století ze starších, tzv. kůlových kostelů (stolpekirker); v tomto období se staly - vedle kamenných klášterů, katedrál a kostelů - významnou součástí organizační sítě katolické církve v Norsku. Jejich počty se postupně snižovaly z cca tisíce až na odhadem 250 objektů v 17. století. Dnes ze 30 ve světě dochovaných k.s. se jich většina (28) nachází právě v Norsku a tvoří tak unikátní atrakci a cíl návštěv odborné veřejnosti i turistů. Další dva se nacházejí ve Švédsku a v Polsku. Za nejstarší s.k. je považován Urnes stavkirke zapsaný na Seznamu světového dědictví UNESCO, viz [3]).

Interiéry původních k.s. se vyznačují tím, že jejich základním prvkem jsou vertikální dřevěné (borovicové) sloupy s kruhovým nebo lehce oválným průřezem, rohové nebo stojící v řadách, s arkádami. Tyto sloupy jsou ukotveny ve čtvercovém rámu tvořeném trámy ležícími v kamenných základech. Základem stěn s.k-ů je trámová konstrukce, do níž jsou vložena dřevěná prkna či fošny. Střešní krov s.k-ů býval ještě ve středověku obnažen, později, v 16. až 17. století, ale nově vznikaly malované stropy. Střecha kostelů bývala pokryta soustavou střešních prken, dřevěnými šindeli, břidlicovými taškami, později v 19. století i pálenými keramickými taškami. Kostely mívaly v minulosti i vnější kryté ochozy. (Ducháč)

S.k-y ale nepředstavují jednotný architektonický styl či vzor, protože byly postaveny různými řemeslníky, pro různé zákazníky, v různých dobách a na různých místech. Prošly individuální historií, liší se intenzitou architektonických proměn a dekorativního vybavení, velikostí, umístěním v krajině, autentičností, stávajícími majetkoprávními vztahy apod. (Ducháč)

Polovina norských s.k-ú slouží jako farní kostely a jsou ve vlastnictví evangelicko-luteránské Norské církve. Jiné jsou určeny pro kulturně-historické vzdělávání veřejnosti, když byly přeneseny do muzeí a skanzenů (např. Muzeum kulturní historie v Oslu, muzeum Sverresborg v Trondheimu, muzeum Maihaugen v Lillehammeru). Osm z 28 norských kostelů je ve vlastnictví soukromé organizace Fortidsminneforeningen, tj. Společnosti pro ochranu norských historických památek vzniklé již v roce 1844; je využíváno zejména pro kulturní, ale i náboženské účely. (Ducháč)

Norské originální středověké s.k-y inspirovaly tvůrce kostelní architektury jak v kontinentální Evropě, tak i v zámoří. V Česku lze nalézt k.s. v Bílé v Beskydech, z dalších lokalit lze jmenovat německý Goslar, repliky s.k. lze nalézt v Dánsku, Švédsku, na Islandu, ale i v samotném Norsku. Díky emigrantům a přenosu norské kultury lze s.k-y nalézt i na Novém Zélandu nebo v USA. (viz Ducháč)

Související pojmy: → kostel, → kostelík, → památka drobná, → sloup, → řezbářství, → portál, → střecha, → runy, → klášter, → katedrála, → kostel, → církev, → církev katolická, → atrakce, → turismus kulturní, → interiér, → architektura, → architektura lidová, → tradice, → středověk, → stavitelství, → památka sakrální, → památka církevní, → náboženství, → unikát, → originál, → replika, → destinace náboženská, → skanzen.

L:
DUCHÁČ, Luděk. Víc než jen prkna a trámy. Norské sloupové kostely mezi středověkem a současností. Dějiny a současnost, č. 3, 2014, s. 37-40.

Odkazy:
Wikipedie. Heslo Stavkirke. Přístup z: [4]

Eva Heřmanová 5.5.2014

Na hesle se spolupodíleli uživatelé

Zofka777