Z Arts Lexikon
Verze z 6. 2. 2014, 20:22, kterou vytvořil Zofka777 (diskuse | příspěvky) (Konverze neekonomická)

(rozdíl) ← Starší verze | zobrazit aktuální verzi (rozdíl) | Novější verze → (rozdíl)
Přejít na: navigace, hledání

Konverze neekonomická

Neekonomická konverze. Plynojem Vítkovice. Zdroj: BDI.Business.Design.Interiors. [1]
Neekonomická konverze. Městská čtvrť Gasometer, Vídeň. Zdroj: Gasometer City. [2]

Pojem k.n. použil poprvé prof. Šenberger (2012, přednáška "Křižovatky architektury"). Snaží se jím vystihnout současný, specifický a ne vždy příliš vhodný přístup k průmyslovému dědictví. K.n. v jeho pojetí značí využití průmyslového dědictví jakožto omezující hmotné struktury, do které je vestavěn úplně nový objekt (budova v budově), který v podstatě nijak nevyužívá původní rozložení a možnosti, které původní industriální stavba nabízí.

Takovéto případy k.n. mohou být zároveň i speciálním příkladem tzv. fasádismu, kdy se nezanechává pouze viditelná čelní strana budovy, ale celá stavební schránka (konstrukce) jako celek. Problémem nicméně je, že účel, ke kterému je stavba adaptována, je s původní strukturou stavby v řadě případů v absolutním rozporu.

Příkladem k.n. v Česku může být multifunkční hala Gong v oblasti Dolní Vítkovice, která patří společně s dalšími objekty do areálu nazývaného „Ostravské Hradčany“, jež je od roku 2002 zapsán jako → památka národní, kulturní „Dolní oblast Vítkovice“. Celý areál je zahrnut i do "Industriálních souborů v Ostravě", které jsou vedeny na Indikativním seznamu ČR. Samotný objekt bývalého plynojemu byl vystavěn v letech 1924–1925 a byl funkční až do roku 1998, kdy byla ve Vítkovických vysokých pecích výroba železa ukončena. Větší opravy proběhly v letech 1969 a 1983, po nichž plynojem sloužil až do ukončení svého provozu ve zmiňovaném roce 1998. V březnu 2010 započala realizační fáze projektu → konverze uznávaného architekta Josefa Pleskota. Cílem bylo vytvoření prostoru o objemu cca 110.000 m3, který bude využíván pro pořádání kulturních a společenských akcí. Stavební úpravy zahrnovaly: vyzdvižení zvonu plynojemu o cca 13 m, zesílení samotné konstrukce zvonu a její úpravy pro nový účel, zateplení střechy a stěny zvonu novým obvodovým pláštěm, ale také, nezávisle na samotné stavbě plynojemu, postavení ocelových a betonových konstrukcí pro jeviště, hlediště, knihovnu a další části multifunkční haly. Právě za zmíněnou realizaci „budovy v budově“, kdy vrchní průmyslová schránka ve své podstatě omezuje vnitřní novostavbu, je architekt Pleskot kritizován právě prof. Šenbergerem.

Příkaldem k.n. ve světě může být konverze čtyř plynojemů ve Vídni, Simmeringu, Městská čtvrť Gasometer. Tyto královské plynojemy vznikly na náklady magistrátu v roce 1899 a v letech 1985 a 1986 se s přechodem na přírodní plyn staly nepotřebnými. Adaptace probíhala mezi lety 1995 a 2001 a ujali se jí architekti Jean Nouvel, Coop-Himmelblau, Manfred Wehdorn a Wilhelm Holzbauer. V rámci nového využití vznikly byty, obchodní a kancelářské prostory, archivy i garáže. Z hlediska „řemeslné realizace“ lze práci architektů jednoznačně hodnotit jako kvalitní. Otázkou zůstává, zda vystavění nových budov a struktur do původní obálky plynojemů je ekonomicky přijatelné a zda-li se nedalo najít jiné využití, které by lépe korespondovalo s předchozí funkcí objektu.

Související pojmy: → dědictví průmyslové, → brownfields, → architektura industriální, → fasádismus, → adaptace, → konverze, → seznam indikativní, Světového dědictví UNESCO.

Jan Mottl, Eva Heřmanová, 8.4.2013

Na hesle se spolupodíleli uživatelé

Quido Meruňka, Zofka777