Z Arts Lexikon
Přejít na: navigace, hledání

Klastr kulturní (cultural cluster)

Termín klastr pochází z angl. cluster = shluk, hrozen, trs. Označení se zpočátku používalo v terminologii výpočetní techniky a v ekonomice. Nejčastěji používaným pojmem je dnes "průmyslový klastr", dále např. ale i "bankovní klastr", "automobilový klastr", "mediální klastr", "klastr cestovního ruchu", "inovační klastr", "kreativní klastr" a k.k. (blíže viz → klastr)

Dle Portera je klastr „geograficky blízké seskupení vzájemně provázaných firem, specializovaných dodavatelů, poskytovatelů služeb a souvisejících institucí v konkretním oboru i firem v příbuzných oborech, které spolu soutěží, ale take spolupracují, mají společné znaky a také se doplňují.“ Dle CzechInvestu je klastr obecně „soubor regionálně propojených společností (podnikatelů) a přidružených institucí a organizací.“ Obě definice lze aplikovat i na k.k., nicméně je třeba dodat, že koncept pojmu k.k. je dosud relativně vágní, kdy nedostatečně je rozpracována zejména evoluční dimenze takovýchto struktur.

Pro k.k. je ale významná nejen prostorová koncentrace „zúčastněných“ objektů (či subjektů) a synergický efekt jejich společného působení, ale více než pro jiné typy klastrů je důležitá i estetická a vizuální kvalita veřejného prostoru, v němž se nacházejí, resp. význam meziprostorů mezi budovami vytvářejícími daný shluk kulturních institucí a kulturně využívaných objektů (muzeí, kulturních stánků, center apod.).

Pojem k.k. obecně označuje 1. určitou část města, ve které se územně koncentrují kulturní a společenské instituce. Systém k.k. umožňuje rychlou výměnu kontaktů a informací, snadnější navazování spolupráce, společné využívání potenciálu lokálního kapitálu, zrychlování dynamiky rozvoje města a zvýšení hodnoty místa pro společnost. Z k.k. se často stává "symbol" města, jeho zapamatovatelná "mediální značka" či "ikona". K.k. se tak mohou stát významným principem a zdrojem regenerace postmoderních měst, zkvalitňování urbánního prostředí a významným impulsem jejich dalšího rozvoje v souvislosti s kulturním turismem a zvýšením jeho potenciálu v dané lokalitě; k.k. jsou často chápány i konkrétněji jako 2. muzejní, kulturní a osvětové čtvrti, resp. s uměním nebo i se zábavou spjaté části města (někdy i ostrov či historické centrum apod.), pro něž je užíván synonymický pojem "MuseumsQuartier" nebo "Cultural Quarters" (podrobněji viz → čtvrť kulturní a Porter, Barber).

K.k., tak jakož i klastry obecně, mohou v krátkodobějším horizontu vznikat jednak řízeně (tj. shora, záměrným klastrováním, kdy o založení klastru rozhoduje národní, regionální či místní autorita, určitá instituce apod.), jednak spontánně (tj. zdola, kdy vznik k.k. je iniciován jedincem či skupinou jedinců z místní komunity, tj. občanskou iniciativou); v dlouhodobějším horizontu pak k.k. mohou vznikat i přirozeně, "samovývojem" v důsledku působení tržních sil v - pro kulturu a umění - nejpříhodnějších městských lokalitách a čtvrtích. U k.k. se lze nejčastěji setkat s kombinací všech tří principů, resp. příčin vzniku.

Jako typické příklady k.k. jsou často uváděny muzejní čtvrť Vídni (MuseumsQuartier Wien, viz [1]) nebo muzejní ostrov v Berlíně (Museumsinsel Berlin, viz [2] nebo [3]). Obdobným příkladem může být územní shlukování se subjektů v oblasti tzv. kreativních průmyslů (→ průmysl kreativní, → klastr kreativní). Konkrétním příkladem v ČR pak může být nerealizovaný projekt sociokulturního klastru Černá louka v Ostravě, který k.k. víceméně definuje (viz i [4]). Analýza úspěšných evropských k.k. ukazuje, že jsou situovány co nejblíže k centru města (nebo posilují jinou silnou městskou část či její prvek), mohou se nacházet i v zeleni nebo u vody.

Pojem k.k. je také užíván v oblasti studia interkulturní komunikace, a to pro 3. shlukování kultur dle jejich podobnosti pro usnadnění interkulturních komparací. Blíže např. [5].

Související pojmy: → klastr, → networking, → klastr kreativní, → milieu kreativní, → symbol, → značka, → ikona, → místo, → místo třetí, → genius loci, → identita lokální, → prostor veřejný, → efekt synergický, → art cities, → město postmoderní, → Město kultury, evropské hlavní, → rozvoj regionální, → faktory měkké rozvoje.

L: MAREŠ, David. Kooperativní spolupráce-klastry a podnikatelské sítě. Praha : Oeconomica, 2007; EHMK, přístup z: [6]; PORTER, Michael E. The Competitive Advantage of Nations. New York, 1990; MOMMAAS, Hans. Cultural Clusters and the Post-industrial City: Towards the Remapping of Urban Cultural Policy. Urban Studies, Vol. 41, No. 3, 507–532, March 2004. Přístup z: [7]; Přihláška (2010): Ostrava Kandidát na titul EHMK 2015. Přístup z: [8]; PORTER, Michael, E., BARBER, Austin. Planning the cultural quarter in Birmingham’s Eastside. European Planning Studies, 15 (10), 2007, s. 1327-1348. Přístup z: [9].

Lucie Ševčíková 19.6.2012, Eva Heřmanová 4.3.2013

Na hesle se spolupodíleli uživatelé

Joe Angrešt, Zofka777