Z Arts Lexikon
Přejít na: navigace, hledání

Klasifikace dědictví průmyslového

K.d.p. je obecně úplné rozřazení všech studovaných industriálních objektů do klasifikačních tříd, které mohou být stanoveny na základě různých kritérií a jejich kombinací. Nejčastěji se však pro k.d.p. používají technická kritéria.

Jednou z nejznámějších k.d.p. je klasifikace HAER (Historic American Engineering Record), kterou v roce 2001 prezentoval rakouský architekt a historik umění Michael Falser, a to v rámci Analýzy industriálního dědictví zpracované během jeho působení v UNESCO World Heritage Centre. Jde o vhodný a celosvětově použitelný systém k.d.p., který dělí průmyslové objekty do deseti kategorií:

0. Těžební průmysl (objekty a zařízení sloužící k těžbě železných rud, uhlí, ropy a zemního plynu, zlata, stříbra, mědi, hliníku, zinku, ale i kamene, písku či soli); 1. Zpracovatelský průmysl (tj. zařízení z oblasti hutnictví, farmaceutického průmyslu, zpracování plastů a barev, dále sklárny, cihelny, z oblasti potravinářského průmyslu např. cukrovary, pivovary, jatka, zařízení textilního dřevozpracujícího a papírenského průmyslu; 2. Výrobní průmysl (výrobny strojů sloužících např. v zemědělství, textilním průmyslu, k výrobě motorů, ke zpracování kovů, dřeva a papíru, dále objekty a zařízení sloužící např. k výrobě nástrojů a nářadí, ocelových prvků, automobilů, letadel, lodí, motocyklů, jízdních kol nebo vlaků, ale i nábytku, hraček, gumových výrobků, zpracování kůže ale i výrobu výbušnin); 3. Technická infrastruktura (tj. rozvodná síť vodáren, plynáren, elektráren a kanalizace); 4. Generátory energie a hnací síly (vodní kola, parní turbíny, elektrické motory nebo vodní, parní a větrné turbíny); 5. Doprava (železniční tratě, kanály, přístavy a dále železniční objekty, stanice metra, tunely, mosty, silnice (včetně kilometrovníků a informačních cedulí), přístavy a objekty sloužící k navigaci (majáky), lodě, areály letišť, letadla apod.); 6. Komunikace (rádia, telefony, objekty a zařízení spojené s telefonním, telegrafním, rádiovým a televizním spojením); 7. Mosty, pilíře, akvadukty (např. příhradové, obloukové a zvedací mosty, akvadukty, konzolové nosníky); 8. Stavební technologie (střešní systémy, systémy vedení světla, základy, podlahové a střešní systémy, rámové stavby (z různých materiálů), mechanické a elektrické systémy a pomocné prvky); 9. Speciální stavby/objekty (přehrady (zděné, sypané, atd.), tunely, speciální stavby (věže, odpalovací raketové rampy, observatoře), komíny, výtahy, sklady, nádrže či technická muzea.

Další možností je k.d.p. na základě tří kategorií podle Tomáše Šenbergera: původní funkce, doba vzniku a umístění.

1. původní funcke Velmi blízké rozdělení podle M. Falsera rozčleňující památky podle toho, k jakému účelu sloužily, event. nadále slouží. Lze připojit podkategorie podle Evy Dvořákové a kol. z publikace Industriál - paměť - východiska: a. Pece; b. Těžní věže; c. Mlýny; d. Vodní stavby energetické; e. Vodní stavby městské; f. Potravinářské závody; g. Haly; h. Etážovky. Tyto podkategorie byly doplněny v bakalářské práci Problematika ekonomického využití památek industriální architektury vypracované Janem Bokem ještě o i. Stavby dopravního charakteru a j. Povrchové doly.

2. doba vzniku T. Šenberger rozlišuje tři epochy, do kterých lze konkrétní stavby zařadit: a. Období předindustriální (do přelomu 18. a 19. století); b. Období industriální (do druhé světové války); c. Období moderní (do dnešních dní).

3. umístění Toto rozělení je relevantní především s ohledem na možnosti nového využití průmyslového dědictví. Hlavními podkategoriemi je krajina a město odlišené především svou vazbou na okolní prostředí a na jeho zdroje.

Související pojmy: → dědictví průmyslové, → architektura industriální, → industriál, → brownfields, → konverze, → typologie.

L: FALSER, Michael. Industrial Heritage Analysis. UNESCO World Heritage Centre, 2001. Přístup z: [1]; DVOŘÁKOVÁ, Eva, Benjamin FRAGNER, ŠENBERGER, Tomáš. Industriál - paměť - východiska. Praha : Titanic, 2007, 243 s. Zmizelá Praha. ISBN 978-80-86652-33-7; ŠENBERGER, Tomáš. Rekonstrukce výrobně-technických staveb k novým účelům. Praha : Národní technické muzeum, 1995, 110 s. ISBN 80-703-7044-0; BOK, Jan. Problematika ekonomického využití památek industriální architektury. Praha : Vysoká škola ekonomická v Praze, 2012. Bakalářská práce.

Eva Heřmanová, Jan Mottl 4.4.2013, Jan Bok 30.1.2014

Na hesle se spolupodíleli uživatelé

Stín, Zofka777