Z Arts Lexikon
Přejít na: navigace, hledání

Klasifikace brownfields

K.b. znamená roztřídění objektů a areálů brownfieldů do klasifikačních tříd podle různých hledisek. Mezi takováto základní užívaná kritéria patří: 1. původní funkční využití b., 2. ekonomická proveditelnost regenerace b., 3. ekonomická atraktivita b. z hlediska soukromých investorů.

Klasifikace dle původního funkčního využití lze rozlišit: a) Staré, zdevastované a dlouhodobě nevyužívané průmyslové zóny v urbanizovaném území; b) Nevyužívané nebo neefektivně využívané a chátrající administrativní objekty ve vnitřních zónách měst; c) Obytné brownfields; d) Komerční brownfields; e) Zdevastované a dlouhodobě nevyužívané objekty a pozemky v blízkosti železniční dopravní cesty nebo na území měst a obcí v majetku Českých drah nebo v užívání Správy železniční dopravní cesty; f) Armádní brownfields; g) Zemědělské brownfields; h) Pozůstatky ukončené důlní činnosti a těžby nerostných surovin. (viz Revitalizace „brownfields“ v obcích ČR. Metodika monitorování a nové využívání ploch a objektů. Přístup z: [1])

Klasifikace dle ekonomické proveditelnosti regenerace lze - dle kritéria odpovědnosti k životnímu prostředí a očekávané výše návratnosti investic do území - rozlišit následující b.: a) Ekonomicky životaschopné brownfields, tj. takové, u kterých ekonomická návratnost převažuje náklady na sanaci a následné vyčištění plochy, tj. s obvykle velmi nízkou ekologickou zátěží; b) Částečně návratné brownfields, tj. takové, které vyžadují významné finanční investice a neobejdou se bez spoluúčasti veřejného a soukromého sektoru v poměru 1:1 až 1:10. Tento typ b. nemůže být regenerován se ziskem z důvodu nepříznivého rozdílu mezi náklady potřebnými k odstranění ekologických zátěží a ekonomickou návratností regenerace. Výsledkem je nezájem soukromého sektoru, který se omezuje pouze na aktivity společností zabývající se rizikovým kapitálem, případně místními zdroji kapitálu; c) Nenávratné brownfields, tj. takové, kde je ekologické znečištění velmi vysoké a případná investice není rentabilní pro žádnou ze stran. Značná zdrženlivost soukromého i veřejného sektoru je podpořena velmi nízkými vyhlídkami na ekonomickou regeneraci. (Ackerman, Soler)

Klasifikace dle ekonomické atraktivity z hlediska soukromých investorů nabízí členění zohledňující faktory umístění b. a míru poškození objektu včetně kalkulace nákladů na ekologickou likvidaci znečištění. Je založena na předpokládaném poměru ekonomické účasti soukromých investorů a státu v roli regulátora trhu, přičemž rozlišuje: a) Projekty s nulovou bilancí označované i jako „whitefields“. Vzhledem k umístění v dobré lokalitě nejsou závislé na finančních prostředcích z veřejných zdrojů, i když případná účast veřejného sektoru může zvýšit výhodnost pro místní komunitu i celkovou konkurenceschopnost; b) Projekty s mírnou podporou označované jako „greyfields“ se nenachází ve výrazně výhodných lokalitách a vyžadují silnou podporu z veřejných zdrojů. Poměr veřejného a soukromého sektoru je v tomto případě 1:5 a bez finanční či nefinanční podpory by se projekty vůbec nemohly realizovat. Podpora z veřejného sektoru slouží nejčastěji k pokrytí tzv. nákladové mezery; c) Nekomerční projekty jsou zpravidla vhodné pro využití podpory ze strukturálních fondů. Rozvoj lokalit je zde nejčastěji veden ochranou životního prostředí či sociálními cíli a poměr finančních prostředků z veřejného a soukromého sektoru je obvykle 1:1 až 1:4; d) Nebezpečné projekty patří mezi nepopulární zejména z toho důvodu, že pokud se nepodaří najít viníka havarijního stavu často ohrožujícího zdraví, hradí se odstranění z finančních prostředků daňových poplatníků, tj. z veřejných zdrojů; e) Ostatní projekty zahrnující řadu b., pro něž nelze v dlouhodobém horizontu nalézt nové využití z důvodu převisu nabídky nad poptávkou; jedním z možných řešení je navrácení takovýchto pozemků do kategorie nezastavěných ploch přírodního charakteru.

Související pojmy: → konverze, → adaptace, → revitalizace, → regenerace, → sanace, → asanace, → projekt, → brownfields, → dědictví průmyslové.

L: KADEŘÁBKOVÁ, Božena, PIECHA Marian a kol. Brownfields – jak vznikají a co s nimi. Praha : C.H.Beck, 2009, 160 s.; JANKOVÝCH-KIRSCHNER, Vladka. Klasifikace brownfields. Studie k disertační práci Regenerace brownfields, 2005. Přístup z: [2]; ACKERMAN, Jerry, SOLER, Stephen, M. Upsizing Brownfields Sites: Creating Value beyond the Surface, 2000. Přístup z: [3]

Eva Heřmanová, Jan Mottl 7.4.2013

Na hesle se spolupodíleli uživatelé

Joe Angrešt, Zofka777