Z Arts Lexikon
Přejít na: navigace, hledání

Kasemata

(z ital. casa = dům, matta = temný)

K., resp. též kasematy, jak vyplývá z výše uvedeného, představují temné prostory nebo místnosti bez oken. V užším smyslu se slovem k-y označují:

1. zaklenuté chodbovité prostory ve zděné konstrukci jádra barokního opevnění. Obvykle jsou přízemní nebo vybudované pod úrovní terénu. Jejich funkce byla obranná (výpadové branky a střílny, při patě opevnění někdy i dělové), skladovací (prachárna) nebo ubytovací.

2. dělové komory – palebná stanoviště, kde každé dělo je umístěno ve vlastní místnosti (naproti tomu v baterii jsou děla umístěna vedle sebe).

Patrně nejznámější k-y jsou na brněnském hradě Špilberku. Byly vybudovány v roce 1742 pod vedením pevnostního inženýra Rochepina a staly se důležitou součástí vnitřního opevnění hradu. K-y jsou zde vestavěny do postranních hradních příkopů. Zpočátku byly využívány jako skladiště vojenských potřeb, za Josefa II. se od roku 1783 začaly k-y přebudovávat na vězení pro nejtěžší zločince. Státní věznice byla zrušena roku 1855 a dalších 100 let pak byly využívány jako kasárna a vojenská věznice.

K-y najdeme dále např. v pevnosti Terezín a Josefov, na Vyšehradě, v Chebském hradě.

Související pojmy: → hradba, → pevnost, → klenba, → střílna, → příkop.

L:
Kasematy – historie [on-line]. Muzeum města Brna: Brno, © 2013 [cit. 2015-2-1]. Přístup z: [1]
DUDÁK, Vladislav, POŠVA, Rudolf, NEŠKUDLA, Bořek. Encyklopedie světové architektury: od menhiru k dekonstruktivismu. Praha : Baset, 2002, s. 477–478.

Anna Goldmanová 1.2.2015

Na hesle se spolupodíleli uživatelé

Bludišťák, Echo, Quido Meruňka