Z Arts Lexikon
Přejít na: navigace, hledání

Kalvinismus

K. je směr reformované církve založený J. Kalvínem v 16. století. Hlásá suverenitu Boží vůle a predestinace: člověk je buď předurčen ke spáse nebo zavržení. Kalvínovi nástupci byli přesvědčeni, že předurčení ke spáse lze poznat podle ekonomického úspěchu.

V k-u se rozvinul duch světské askeze a kázně, který napomáhal akumulaci kapitálu, racionalitě a produktivitě. M. Weber viděl v protestantské etice hlavní základ kapitalismu. K. se brzy rozšířil ve Švýcarsku, Německu, Anglii, Skotsku a Francii. V některých zemích bylo nové náboženství pronásledováno; uprchlíci přicházeli do Ženevy, a brzy se z města stalo centrum mezinárodního hnutí.

Kalvín sepsal Principy cirkevni organisace (Les ordonnances ecclésiastiques), jakýsi církevní řád. Ustanovil konzistorium, tj. církevní mravní soud, který dohlížel na dodržování víry a morálky dle výše zmíněné knihy. Kdo budil pohoršení, byl předvolán; tresty byly: napomenutí, důtky, veřejné pokání, veřejné odprošení před obcí, exkomunikace, vyhnání a trest smrti. Konzistoř, v níž působili pastoři a staršovstvo, se starala se o mravní pořádek v církvi. Dalším kontrolním orgánem byla Konference pastorů (Venérable compagnie), která dbala na čistotu učení.

Roku 1559 byla založena Ženevská teologická akademie, kde studovali teologové z celé Evropy, Čechy a Moravu nevyjímaje.

K. má s luterstvím společné přesvědčení o závaznosti a hodnotě Písma svatého (Sole Scriptura) a ospravedlnění na základě víry (Sole Fide). Lišily se ale ve vnitřním uspořádání církve a také v učení o predestinaci. Dle Kalvína Bůh předurčuje jedny k blaženosti a druhé k zatracení. Majetek a blahobyt je důkazem působící Boží milosti. Kalvinisté předpokládají duchovní přítomnost Krista ve Večeři Páně, nikoli reálnou, jak učí katolíci nebo luteriáni. K. také odmítá nadřazenost státu nad církví, považuje ji za nemravnou. Pokud shledají jednání vrchnosti jako nespravedlivé, je žádoucí a možný odpor.

Existují 4 základní stavy (úřady), na nichž stojí synodální struktura kalvinistických obcí:

  • pastoři (pasteurs, kazatelé) – káží doktoři (docteurs, učitelé) – vyučují náboženství a

interpretují náboženské texty,

  • staršovstvo (anciens) – rada obce, dohlíží na morální život členů obce,
  • diakoni (diacres) – pečují o chudé a nemocné.

Každá obec si volila vlastní orgány. Uspořádání obcí nebylo hierarchické jako v luterství.

Hlavní kalvínistický teologický text 17. století byl Institutio Theologiae Elencticae (1688) od F. Turretina, hlavního pastora Ženevy. Text znamenal posun v tom, že důraz je kladen na lidský rozum. Turretinova práce se stala základní učebnicí teologie v teologickém semináři na universitě v Princetonu v New Jersey, nejdůležitějším intelektuálním centru amerického k-u, až do pol. 19. století.

Prvky k-u dnes najdeme např. v teonomismu, hlásí se k němu Holandská reformovaná církev (která učení o predestinaci zneužila a ve 20. století jím ospravedlňovala rasovou diskriminaci v Jižní Africe).

Související pojmy: → luteránství, → církev reformovaná, → pastor, → jáhen, → náboženství, → katolicismus, → konzistoř, → kapitál, → exkomunikace, → teonomismus, → diskriminace rasová, → teolog, → akademie, → askeze.

L:
JANDOUREK, Jan. Slovník sociologických pojmů: 610 hesel. Vyd. 1. Praha: Grada, 2012, s. 120.
Jan Kalvín a kalvinismus [on-line]. Církevní gymnázium Plzeň [cit. 2015-1-8]. Přístup z: [1]
Calvinism. Encyclopædia Britannica [on-line databáze]. Encyclopædia Britannica (UK): London [cit. 2014-7-10]. Přístup z: [2]

Anna Goldmanová 8.1.2015

Na hesle se spolupodíleli uživatelé

Echo, Joe Angrešt, Zofka777