Z Arts Lexikon
Přejít na: navigace, hledání

Kabřinec

Kabřinec v Lemberku. Autor: Syky, 2010. Zdroj: [1]
Valašské muzeum v přírodě, skanzen lidové architektury, dřevěné městečko, Rožnov pod Radhoštěm 242; okres Vsetín. Zdroj: Wimimedia Commons. Autor: Michal Bjalek, 2012. Přístup z: [2]
Kabřinec u mlýna z Oldřetic u Skutče na Veselém kopci, Vysočina, Česko. Zdroj: Wikimedia Commons. Autor: Zp, 2006. Přístup z: [3]
Valašské muzeum v přírodě, skanzen lidové architektury, valašská dědina, komora ze Seninky, Rožnov pod Radhoštěm; okres Vsetín. Zdroj: Wimimedia Commons. Autor: Daniel Baránek, 2010. Přístup z: [4]
Kabřinec v Křižánkách, Žďárské vrchy, Vysočina. Autor: Petr Taichman, 2012. Zdroj: [5]

K. je 1. stříška u vrcholu štítu, která předstupuje štítu, ale nezkracuje ani neseřezává čelní krokve. Spodní část k-e je uzavřena obklopem. K. může mít různé velikosti a je situován buď na předním, nebo zadním štítu domu (zřídka na hospodářské budově – komora, stodola). Jeho hlavní funkcí bylo chránit bednění štítu před zatékáním, a to zejména dýmný otvor. K. plnil také funkce estetické a reprezentační. Dle prof. V. Machka vznikl přetvořením původně masivního předsazeného konce krovu s hřebenovou vaznicí; zdá se, že jde o stavební článek praslovanského původu. Na lidových stavbách se objevuje od 16. století, v gotice je doložen na vyobrazeních měst a hradů strmý k., který někdy zasahuje až do poloviny bedněného štítu. Gotický typ k. je dochován např. v Lemberku.

Rozeznáváme několik druhů k-e podle tvaru a konstrukce. Starší formou je tzv. k. kuželový s půlkruhovým nebo oválným záklopem má vlastní nosnou konstrukci. Je typický pro střední a severní část východních Čech. Ve větších rozměrech se vyskytuje jihozápadně od Prahy. Na Moravě, ve Slezsku a na Slovensku se vyskytuje k. pouze kuželového typu. Nejstarší doklady pocházejí z 18. století. K. jehlancový má obdélníkový záklop a leží na prodloužených střešních latích. Tento typ pronikal z Mladoboleslavska, Turnovska a Jilemnicka k jihu až do středního Povltaví. Ojediněle zasáhl na Českomoravskou vrchovinu. Na západě byl rozšířen na Plzeňsku, Rokycansku, Berounsku.

K. je typickým prvkem roubeného domu v Čechách, na Slovensku a pronikl i do Polska. Východní, jižní a jihozápadní Slovensko stejně jako Maďarsko – až na několik výjimek – k. nezná. Vyskytuje se však na území bývalé marmarošské župy, v ukrajinských a rumunských Karpatech.

Druhý význam pojmu k. 2. se používá u staveb ve 20. století. Jde o většinou hnědě glazovaný obklad vyrobený z cihlářského jílu, který se používal na obložení exteriéru budov především v době socialismu. V estetičtější verzi se však používal již od počátku 20. století.

Související pojmy: → štít, → krokev, → krov, → architektura lidová, → gotika, → město, → hrad, → dům roubený, → exteriér.

L:
FROLEC, Václav, VAŘEKA, Josef. Lidová architektura: encyklopedie. Praha : Grada, 2007, s. 103-104.
PRAŽÁK. Vilém. Pozoruhodné domovní štíty v pohraniční oblasti opavského Slezska. Radostná země, 1959, roč. 9, s. 1–8.
BLAŽÍČEK, Oldřich Jakub, KROPÁČEK, Jiří. Slovník pojmů z dějin umění. Praha : Odeon, 1991. s. 93.
KRSOVÁ, Petra. Geografická distribuce specifických prvků tradiční architektury v okresech Plzeň-sever, Plzeň-jih, Rokycany, Beroun, Příbram. Diplomová práce, Západočeská univerzita v Plzni, Fakulta filozofická, 2012, 95 s. Přístup z: [6]

Odkazy:
Encyklopedie architektury a stavitelství. Heslo Kabřinec, kukla. Přístup z: [7]

Johana Provazníková 25.1.2015

Na hesle se spolupodíleli uživatelé

Bludišťák, Johana Provazníková, Johooo, Zofka777