Z Arts Lexikon
Přejít na: navigace, hledání

Kříž smírčí

Smírčí kříž v Pruchné, Polsko, 2011. (s dochovaným nápisem, přeloženo: "Roku 1645, 25. února byl na tomto místě zavražděn Matis, syn Jana Červenky, obyvatele města Těšína jeho lehkomyslnými tovaryši. Jeho duši Bůh buď milostiv. Amen.") Autor: D T G, Wikimedia Commons. Přístup z: [1]
Smírčí kříž, Rabštejn nad Střelou, 2009. Autor: Zdeňka Bušková, Wikimedia Commons. Přístup z: [2]
Smírčí kříže (soubor čtyř smírčích křížů (Kladruby), transfer ke kostelu sv. Jakuba z rozcestí Milevo a Petrův mlýn, Kladruby, okr.Tachov, 2010). Autor: Jik Jik, Wikimedia Commons. Přístup z: [3]
Smírčí kříže (soubor tři smírčích křížů (Loket), u cesty ke Starému Sedlu, Loket), 2013. Autor: Lubor Ferenc, Wikimedia Commons. Přístup z: [4]

K.s. je kamenný kříž postavený nejčastěji na místě, kde se stal hrdelní zločin (vražda) nebo neštěstí (zabití, jiná smrtelná nehoda). Ve středověku bylo možné při trestání provinilců uplatnit systém tzv. smírčího práva, na jehož základě byly provinilci na základě smírčí smlouvy uloženy určité úkoly, kterými odčinil svůj zločin. Šlo zejména o peněžní vyrovnání se s postiženou rodinou, vytesání a vztyčení kamenného kříže na místě, kde byl zločin spáchán, modlitby, kání se, omluva, pomoc pozůstalým. K.s. lze tedy považovat za výsledek mediace a formu alternativních trestů v systému středověkého práva. Pojem k.s. bývá někdy chybně zaměňován za pojem křížový kámen, který představuje „pouze“ kříž vytesaný do kamene, jež ale nemá podobu a tvar klasického kříže, nýbrž jen obelisku.

K.s. je středověká drobná památka zhotovená z jednoho kusu kamene, s různou mírou řemeslné dovednosti, často jsou na jejím povrchu dochovány letopočty, nápisy, obrazce křížů nebo zbraní (např. dýky, sekery) apod. Kamenné k-e.s. se vyskytují po celé Evropě v oblastech středověkého osídlení (nejvíce v Polsku, Německu, Rakousku a Česku); na území Česka se jich nejvíce dochovalo v Karlovarském kraji a na Vysočině. V rámci ochrany těchto památek jsou v současné době k-e.s. nejen vztyčovány, ale někdy i přemísťovány (ze zapadlých lokací či zapomenutých rozcestí na pietnější a viditelnější místa, např. v okolí kostelů).

Po druhé světové válce byl v Československu zájem o k-e.s., o jejich ochranu a evidenci minimální, proto byl jejich značný počet zničen nebo odcizen. Začátkem 80. let 20. století ale narůstá zájem o tyto památky, roku 1984 vzniká organizovaná skupina zájemců o tyto památky, tj. Společnost pro výzkum kamenných křížů, [5], a to při městském muzeu v Aši; jejím cílem je vytvoření centrální evidence, dokumentace a záchrana těchto památek; v roce 1997 (2001) publikují členové této Společnosti první souborné dílo o dané tématice, s celostátním záběrem, s názvem Kamenné kříže Čech a Moravy.

Související pojmy: → kámen křížový, → památka, → památka drobná, → pomník, → památník, → databáze kamenných a smírčích křížů, → nekrogeografie, → náhrobek, → náhrobník.

L:
BĚLOHRADSKÝ, René, BELISOVÁ, Natálie, BOŘIL, Petr. Kamenné kříže Čech, Moravy a Slezska. Liberec : Knihy 555, 2013, 272 s.
ZAHNAŠ, Petr. Alternativní přístupy k řešení některých trestních věcí ve středověku. [on-line]. Přístup z: [6].
KOL. AUTORŮ. Kamenné kříže Čech a Moravy. 2. vydání. Praha : Argo, 2001, 475 s.
VÍT, Jaroslav. Smírčí kříže – současný stav poznání. Zprávy památkové péče, 54/1994, č. 5, s. 161-165.
KOZAR, Michal. Smírčí kříže. Bakalářská diplomová práce. Historický ústav, Filosofická fakulta Masarykova universita v Brně. Brno, 2009, 51 s. Přístup z: [7].

Odkazy:
Webové stránky Smírčí kříže, křížové kameny a jiné pozoruhodné kamenné památky Jaroslava Brojíra a Františka Svobody. Přístup z: [8]
Kameny.Euweb.cz. Přístup z: [9]
Společnost pro výzkum kamenných křížů při Městském muzeu v Aši. Kamenné kříže a křížové kameny. Přístup z: [10]
Webové stránky Cz-Milka. Přístup z: [11]
Webové stránky Kamenné kříže. Přístup z: [12]

Na hesle se spolupodíleli uživatelé

Joe Angrešt, Quido Meruňka, Zofka777